K postavení pléna OF
1. Problém:
Na jednání pléna OF dne 8.12.1989 byla vznesena řada výhrad k postupu a chování rozhodujících grémií vůči tomuto shromáždění. Jednou k němu přistupují jako k rozhodujícímu orgánu OF, sdělují mu důvěrné informace a nechají je rozhodovat o záležitostech nejvyšší důležitosti, podruhé je ignorují a potřetí obtěžují bezvýznamnými technickými podrobnostmi, které nejlépe vyřeší jedinec. Když si na to účastníci pléna stěžují, odpovídají členové grémií omluvou, že jsou příliš zaměstnáni, přepracováni, a apelují, aby jim byla poskytnuta důvěra. Takové omluvy však nedělají dobrý dojem, protože odhalují nedostatečnou organizaci práce, neujasněné kompetence a pravomoci. Zdá se, že alespoň ve vztahu k plénu je naléhavé tyto věci vyřešit, jinak budou komplikovat a diskreditovat jednání OF.

2. Návrh:
Domnívám se, že je proto nezbytné plénum definovat (vymezit a omezit počet členů), určit jeho kompetenci a poměr ke skupině akční a ke krizovému štábu. Obecně se nabízejí tyto varianty, které je možno doplnit a upřesnit:

1. Plénum zrušit jako nepotřebný orgán, který jenom zdržuje a komplikuje práci grémií.
2. Plénum přeměnit v diskusní klub, který může předkládat grémiím své návrhy.
3. Plénum ustavit jednak jako poradní orgán, svolávaný podle potřeby grémií, a jednak jako zásobárnu důvěryhodných členů OF.
4. Plénum ustavit ve smyslu předchozího bodu, ale s kontrolní pravomocí vůči grémiím.
5. Plénum zahrnující krizový štáb, akční skupinu a komise ustavit jako rozhodující orgán OF, z něhož budou nadále odvozovány veškeré pravomoci.

Daniel Kroupa