Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie pádu československého komunistického režimu včetně historického úvodu, použité literatury, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku byl vydán v publikační řadě Sešity Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR v roce 1999, č. 33 pod názvem SUK, Jiří – CUHRA, Jaroslav – KOUDELKA, František: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu 1985–1989, 144 stran. Je založen především na archivních materiálech Ústředního výboru Komunistické strany Československa a samizdatových periodicích předlistopadových nezávislých iniaciativ.
30. března 1990
V Bratislavě pokračovaly demonstrace proti novému názvu společného státu. Jejich organizátoři předali předsedovi SNR protestní petici. Předsednictvo SNR a předsednictvo slovenské vlády se ve svém prohlášení vyjádřily proti dvojjazyčnému názvu státu a kritizovaly Federální shromáždění za to, že nerespektuje vůli slovenských občanů. Navrhly trojstranné jednání na úrovni parlamentů, vlád a politických reprezentací o formě a způsobu soužití národů v česko-slovenské federaci. Slovenská národní strana, Štúrova společnost a hnutí Za samostatnosť Slovenskej republiky uspořádaly odpoledne na náměstí SNP v Bratislavě mítink, na kterém asi 20 tisíc lidí demonstrovalo za samostatné a suverénní Slovensko.
Verejnosť proti násiliu, Křesťanskodemokratické hnutí a Maďarská nezávislá inicitiva odsoudily ve společném prohlášení projevy extrémního nacionalismu na Slovensku.
Ústřední občanská komise a Ústřední prověrková komise, zřízená rozkazem federálního ministra vnitra dne 28. února 1990 pro personální očistu ministerstva, zveřejnily společné prohlášení. S politováním konstatovaly, že jejich čtyřtýdenní činnost nevedla zatím ke kýženým výsledkům především proto, že federální ministr vnitra »je dosud obklopen řadou vedoucích funkcionářů ministerstva vnitra z doby před 17. listopadem loňského roku, kteří se jej snaží ovlivnit, blokují a filtrují tok informací, vystupují v roli rádců a brzdí výměnu zdiskreditovaných osobností minulého režimu«. V případě, že se ministr nezbaví kamarily, jež ho obklopuje, nemohou komise ručit za zdárný výsledek své práce.
 
tobacamptobacamp
tobacamp