1989, 20. a 21. leden, Praha. ─ Dopisy kardinála Františka Tomáška předsedovi československé vlády Ladislavu Adamcovi a vládě ČSSR, odsuzující zásahy státní moci proti občanským demonstracím při 20. výročí smrti Jana Palacha.

Vážený pane ministerský předsedo,

chtěl bych vyjádřit za sebe i za katolický lid radost z toho, že i Československo se připojilo k závěrům helsinské konference ve Vídni, uzavřené v minulých dnech. Dohody tam podepsané budou mít hospodářský a politický význam nejen pro náš stát, ale i pro významnou část světa, což vřele vítáme.

Se zvláštní pozorností bereme na vědomí ty části dohod, které konkretizují závazky účastnických států ─ včetně ČSSR ─ ohledně občanských svobod a v jejich rámci výslovně i právo na plný rozvoj náboženského života věřících občanů i církví. Přišel čas, aby skončilo období nerovnoprávnosti. Očekáváme, že důkladná reforma československého práva svědomitě uplatní závazky přijaté v Helsinkách a ve Vídni. Pro vztah věřících lidí ke státu bude ještě důležitější, aby mocenskými útvary byly poctivě respektovány.

V této souvislosti musím s politováním konstatovat, že zákroky bezpečnosti proti pokojným shromážděním v Praze 17. ledna a v dalších dnech silně otřásly důvěrou věřících lidí, stejně jako velké části obyvatelstva. Drsné násilí nemůže udusit oprávněnou touhu občanů žít v takovém prostoru svobody, jaký se stal samozřejmým ve 20. století. Obávám se, že potlačování dialogu občanů s vládou vyprovokuje konfrontaci na škodu všech.

Ve jménu evangelia Kristova, z něhož vyrostla naše národní i evropská kultura, Vás naléhavě žádám: nastupte cestu upřímného dialogu státu s církví i všemi občany, a to hned!

S projevem úcty

František kardinál Tomášek

arcibiskup pražský

Vládě Československé socialistické republiky

do rukou předsedy Ladislava Adamce

nábřeží kapitána Jaroše 4, 118 00 Praha 1

Vážený pane ministerský předsedo!

V souvislosti s občanskými projevy v posledních dnech na Václavském náměstí v Praze a s jejich potlačováním ze strany policejních orgánů obracejí se na mne věřící občané se žádostí, abych k těmto skutečnostem vyslovil své stanovisko a pokusil se ze své strany přispět k uklidnění rozbouřené hladiny občanstva i státních orgánů. Považuji proto za svou povinnost jako občan státu a představitel katolické církve podat Vám toto své sdělení a žádost:

Není pravdou, že by manifestační projevy občanů na Václavském náměstí v posledních dnech byly vyprovokovány zahraničními sdělovacími prostředky a že by účastníci těchto projevů byli neukáznění a svedení občané, nýbrž je pravdou, že příčiny těchto skutečností je třeba hledat v nedostatcích vedení státu v minulých desetiletích. Není třeba opakovat znovu všechny ty události minulé doby, které prokázaly, že československý občan se netěší plné svobodě a je záměrně režimem manipulován, aby slepě a v rozporu s lidskou důstjností činil jen to, co je mu výslovně dovoleno nebo přikázáno, a nečinil si nároky na to, co náleží do obsahu jeho lidské podstaty. Jestliže v minulých dnech naši občané chtěli využít příležitosti výročí smrti Jana Palacha, který obětoval svůj život v přesvědčení, že naši občané si uvědomí cenu lidské svobody, pak pokojné uctění památky tohoto mladého milovníka a obránce svobody jen vyjadřuje skutečné smýšlení našeho lidu a jeho touhu po plné svobodě. Jestliže orgány bezpečnosti použily proti těmto projevům svobodymilovných občanů hrubé síly, jednaly nejen proti našemu stávajícímu právnímu řádu, ale i proti lidskosti vůbec. Bezpečnostní orgány tak překročily meze své pravomoci a navíc ohrozily postavení našeho státu vnitřně i zahraničně.

Obracím se proto, pane ministerský předsedo, na Vás, jakožto na vrcholného představitele našeho státu a státní exekutivy, s naléhavou žádostí, abyste zasáhl svou mocí a usměrnil složky bezpečnosti státu tak, aby se zřekly násilných zásahů do svobodných projevů řádných občanů a poskytly více sluchu oprávněným požadavkům lidu. Odstranění hospodářských nedostatků v naší zemi předpokládá vysokou angažovanost občanů a ta je nemyslitelná bez sociální a právní jistoty a bez zlepšení morálního stavu v zemi. Domnívám se, že jako představitel církve, která již skoro po dvě tisíciletí nabývala v těchto otázkách zkušenosti a seznámila se s mentalitou člověka a národa, mám určitou kompetenci pro vyjádření objektivního stanoviska.

František kardinál Tomášek

arcibiskup pražský

Studie 122/123/1989. Přetištěno též v samizdatovém sborníku Vzpřimte se a zdvihněte hlavy. Sborník dokumentů k devadesátinám Františka kardinála Tomáška. Duch a život, Praha 1989, s. 194─195.