522
Exilový politolog Z. Mlynář se v Rudém právu vyjádřil ke svému vystoupení v televizní debatě dne 7. prosince, které se stalo předmětem ostrých kritik a výhrad [415]. »Vím, že mnoho lidí mi vytýká, že jsem v televizi `dělal advokáta komunistům´. Snad lze některé moje názory tak označit. Nestydím se však za to: poctiví lidé v KSČ (ale i jinde) potřebují dnes obhájce, neboť se ocitli politicky na lavici obžalovaných. Byl jsem v roce 1977 jedním z iniciátorů Charty 77 také proto, že jsem sdílel názor, že každý obžalovaný potřebuje obhájce. Bez toho nemůže být objektivní posouzení viny, bez toho se neobejde právní stát. A to si myslím i dnes.«

523
V rubrice Slovo ke dni v komunistickém deníku Rudé právo zveřejnil J. Lipavský článek Proč ty obavy? Vyjádřil názor, že je zcela věcí »Federálního shromáždění, zda volit prezidenta lidovým hlasováním či jinak, zda čas k tomu vymezený stačí, nebo má být o nějaký den prodloužen, zda lze vůbec takový akt technicky zvládnout v poměrně krátkém čase apod. Jestliže by kandidoval Václav Havel, tak k jeho zvolení potřebují opoziční skupiny podporu komunistů, a ti tvoří v parlamentě většinu. Ke zvolení prezidenta je třeba tří pětin hlasů poslanců v každé z obou komor.«

524
Členská schůze ZO KSČ redakce Rudého práva se usnesla, že mimořádnému sjezdu KSČ předloží návrh, aby se deník Rudé právo stal orgánem celé strany, nikoli jen ÚV KSČ. Doporučila rovněž ustavení nové redakční rady v čele s novým šéfredaktorem.

525
Mluvčí KSČ J. Hora komentoval poslední jednání »rozhodujících politických sil« [518]: »Ze společného komuniké jasně vyplývá, že žádná konkrétní data ani způsoby volby prezidenta nebyly dohodnuty. Zástupci ÚV KSČ na jednání ve Valdštejnském paláci si uvědomují složitost přímých voleb hlavy státu. Současně na tomto jednání sdělili, že nejsou zmocněni jménem ÚV KSČ přijmout zásadní stanovisko k této otázce. Konečné stanovisko může dát až mimořádný sjezd KSČ. Jak z komuniké vyplývá, nebyla tedy v tomto směru uzavřena žádná konečná politická dohoda všech zúčastněných stran o způsobu volby prezidenta. Pokud jde o termín voleb, většina účastníků jednání u `kulatého stolu', včetně zástupců KSČ, se přiklonila k názoru, že ústavní lhůtu na volbu prezidenta je nezbytné prodloužit ze 14 na přibližně 45 dnů.«

526
Před budovou ÚV KSČ demonstrovalo několik set příznivců Demokratického fóra komunistů. Generální tajemník ÚV KSČ K. Urbánek jim sdělil, že zásadní otázkou dnešních dnů je volba prezidenta. Návrh klubu komunistických poslanců, aby prezidenta zvolil všechen československý lid, není žádným manévrem, ale odpovídá demokratickému duchu, který KSČ nastolila v návrhu akčního programu. Urbánek odmítl zprávy západních tiskových agentur, že se představitelé KSČ a OF u »kulatého stolu« dohodli o způsobu a termínu volby prezidenta [518, 525].

527
Ústřední tajemník ČSL a ministr vlády ČSSR R. Sacher řekl jménem vedení ČSL, že prezident by měl být zvolen »v ústavně zákonné lhůtě prostřednictvím současných ústavních orgánů. (...) Máme za to, že v poslaneckých klubech se poslanci mohou dohodnout na kandidátovi, který má důvěru širokých vrstev obyvatelstva, a toho pak zvolit do čela státu.«

528
Včerejší jednání »rozhodujících politických sil« [518] komentoval ústřední tajemník ČSS J. Škoda, který se ho osobně zúčastnil. Uvedl, že ve vypjaté politické situaci není vhodné měnit ústavu. »Z komuniké vyplývá, že bylo dosaženo určité shody v názorech, nicméně bude třeba ještě dalších jednání a rozhodnutí. (...) K návrhu, kdo by měl kandidovat na funkci prezidenta republiky, se vyjádří některé z příštích zasedání předsednictva ÚV ČSS. Ale už dnes mohu říci, že z názorů většiny členů naší strany vyplývá, že sympatie si získává dramatik a spisovatel Václav Havel pro své morální a intelektuální kvality.«

529
Na zasedání ÚV SSM vystoupil kandidát na funkci prezidenta republiky Č. Císař. Závěrečné usnesení doporučilo volbu prezidenta z více kandidátů ve všelidovém hlasování [475, 476].

530
Předsednictvo ČNR odvolalo z funkce generálního prokurátora ČSR J. Krupauera [376]. Provolání předsednictva ČNR z 20. listopadu 1989 k zásahu pořádkových sil proti manifestujícím studentům 17. listopadu [42] prohlásilo za chybné a neplatné.

531
Vláda ČSR se zabývala posouzením zásad akčního společensko-hospodářského programu české vlády a distancovala se od společného prohlášení vlád ČSSR, ČSR a SSR k událostem 17. listopadu, přijatého v pondělí 20. listopadu 1989 [41].

532
První místopředseda vlády ČSSR J. Čarnogurský se vyjádřil k situaci na federálním ministerstvu vnitra. Sdělil, že StB je již pod kontrolou, která se každým dnem zdokonaluje. V sekretariátu federálního ministerstva vnitra je nyní pracovník, jehož Čarnogurský sám jmenoval [500, 513].

533
Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier uspořádal v Černínském paláci v Praze první tiskovou konferenci po svém nástupu do úřadu.

534
První místopředseda vlády ČSSR V. Komárek přijal v Praze členy Kongresu USA Richarda Gephardta a Thomase Lantose, kteří předali představitelům KC OF faximilii americké Listiny práv (Bill of Rights). Gephardt později prohlásil, že Spojené státy jsou ochotny poskytnout Československu doložku nejvyšších výhod, podmínkou je však uskutečnění svobodných voleb, včetně voleb do místních orgánů.

535
Od 13 hodin zasedala rada KC OF. Přijala stanovisko k aktuální politické situaci obsahující zdůvodnění, proč OF odmítá přímou volbu prezidenta. V prohlášení se uvádí: »Občanské fórum však musí trvat na státoprávním, koncepčním přístupu, který zvolilo. Chceme se co nejschůdnější cestou dostat z marasmu, v němž se naše společnost ocitla nikoli naším přičiněním. K tomu nepotřebujeme chaos, ale fungující ústavněprávní systém, jakkoli v dané situaci nedokonalý. Zkrátka, musíme trvat na ústavě, abychom se vůbec mohli o něco opřít, máme-li dostát svým příštím úkolům. (...) Zvolení prezidenta přímou volbou v referendu znamená... doslova vložení cizorodého prvku do rovnovážného systému naší ústavy. A změníte-li takto jeden z jejích důležitých prvků, rozrušují se dále články s ním provázané, ústava jakožto celek přestává fungovat.« [519, 520] Vedoucí programové komise J. Vavroušek předložil radě k projednání nástin »priorit
OF«.

536
Celostátní koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol rozhodl, že stávka vysokoškoláků bude pokračovat [468]. Studenti vyjádřili požadavek urychleného zvolení nového prezidenta, neboť oddalování volby by mohlo prohloubit všeobecnou nejistotu a nestabilitu. »Zásadní podmínkou je, aby na místo prezidenta kandidoval člověk, který nikdy nebyl členem žádné politické strany a jehož morální profil je zárukou splnění všech studentských požadavků a dalšího demokratického rozvoje československé společnosti. Takovou osobností je V. Havel, který si získal plnou důvěru studentů.« Na podporu svých požadavků se studenti rozhodli uspořádat v pondělí 18. prosince demonstraci před budovou Federálního shromáždění a vyzvali vysokoškoláky z celé republiky, aby se demonstrace účastnili.

537
Kardinál Tomášek podpořil kandidaturu V. Havla na funkci prezidenta republiky.

538
Do Československa přicestoval Tomáš Baťa [464]. Na letišti ho společně s občany přivítal místopředseda vlády a předseda Státní plánovací komise V. Dlouhý. Večer se v budově KC OF sešel s V. Havlem.

539
Před budovou Nejvyššího soudu v Bratislavě protestovali studenti proti účelové likvidaci archivních dokumentů ministerstva vnitra. Studenty přijal ministr spravedlnosti L. Košťa, který jim sdělil, že se nejedná o dokumenty ministerstva vnitra, ale o soudní spisy, jejichž převoz mezi budovami soudů je běžnou praxí.

540
V 17.30 začalo v horní polovině Václavského náměstí v Praze shromáždění studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol, kteří vyjádřili podporu stávkujícím studentům a kandidatuře V. Havla na úřad prezidenta republiky. Na mítinku přečetl zástupce KC OF P. Rychetský provolání KC OF s vysvětlením, proč je třeba, aby byl prezident volen Federálním shromážděním a nikoli všelidovým hlasováním [535]. U pomníku sv. Václava byla zahájena podpisová kampaň za zvolení V. Havla prezidentem republiky.

541
V 18 hodin vysílala rozhlasová stanice Praha besedu s V. Havlem, do níž mohli telefonickými dotazy zasahovat posluchači. Kromě jiného Havel zdůraznil, že funkci »dočasného a pracovního« prezidenta je ochoten vykonávat pouze »v těsné a přátelské součinnosti s A. Dubčekem«. Řekl, že nedopustí, aby kdokoli mezi něj a Dubčeka »vrazil klín«.

542
Česká filharmonie řízená šéfdirigentem Václavem Neumannem uspořádala Koncert pro Občanské fórum, kterého se účastnil V. Havel.