Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie politických událostí listopadových a prosincových dnů včetně předmluvy, historického a metodického úvodu, tematické bibliografie, anglického resumé, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v brněnském nakladatelství Doplněk v roce 1997 pod názvem SUK: Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 1. díl – Události, 240 stran. Chronologie poskytuje vhled do jednotlivých revolučních dnů. Zaznamenané události ovšem ani zdaleka nepodávají vyčerpávající přehled o převratném dění v celé zemi. Takový přehled by ani nebylo možné tímto způsobem zpracovat. Jednotlivé události jsou číslované a systémem odkazů vzájemně propojené.
23. prosinec, sobota

662
Československé sdělovací prostředky zveřejnily zprávu, že v pátek krátce před půlnocí oznámila nově vzniklá Fronta národní spásy, že přebírá veškerou moc v Rumunsku. Vedoucí představitel Fronty Ion Iliescu oznámil, že N. Ceauşescu a jeho žena Elena byli zatčeni. Kolektiv rumunského velvyslanectví v Praze se bez výhrad solidarizoval s Radou Fronty národní spásy.

663
Od 10.15 do 15.30 zasedal sněm Občanského fóra za účasti 93 zapsaných delegátů hnutí Občanské fórum zastupujících Koordinační centrum v Praze, OF pražských obvodů, města Brna a dalších měst a krajů Čech a Moravy.

Na programu jednání, které řídili R. Palouš a P. Uhl, se diskutovalo k jednotlivým tematickým vystoupením členů rady KC OF: zpráva o činnosti KC OF (P. Kučera), zaměření další činnosti OF (J. Vavroušek), návrh stanov OF (P. Rychetský, P. Kučera), rada KC OF - vnitřní struktura a vnější vazby (I. Havel), vnitřní struktura KC OF a jeho vnější vazby (J. Urban, I. Fišera), tok informací uvnitř KC OF, informace přicházející zvenčí, informační výstupy (P. Pospíchal), síť OF v Čechách a na Moravě (J. Štern ml., I. Rynda), OF a VPN (představitel VPN).

V krátkém improvizovaném projevu seznámil V. Havel sněm se svou představou postavení OF v předvolebním období a informoval o vztahu, který k OF zaujme jako prezident republiky. Kromě jiného řekl: »OF by mělo být... útvarem, který má ke vznikajícím stranám několikerý vztah. Buďto je podporuje nebo dokonce doporučuje, staví se za ně, nebo jsou strany mimo něj. Budou i strany, s nimiž nebude mít OF nic společného. Protože OF nebude chtít nebo ony nebudou chtít. Vztah je tedy diferencovaný, nedoporučuji však, aby se OF stalo samo stranou. Fórum je dnes něčím mnohem víc než koalicí několika stran. OF reprezentuje široké spektrum veřejnosti, zahrnuje v sobě zárodky stran nebo již existující strany, které ovšem musí být samostatné, nezávislé na nějaké pseudokoalici. OF je až do voleb univerzálním garantem pokojné cesty k demokracii. Vztah ke stranám by mělo mít co nejvolnější. Ať nejsou strany Fórem svazovány, a naopak. Tento model se osvědčil již při sestavování vlády, kdy jsme některé lidi podpořili, nebyli však našimi delegáty. Tedy někoho jsme doporučili, někoho podpořili a zdá se mi, že stejný by měl být i vztah ke stranám.« Sněm Havlovu definici OF schválil valnou většinou hlasů (1 hlas byl proti, 10 se zdrželo hlasování).

Sněm schválil složení rady KC OF: V. Benda, I. Fišera, I. Havel, P. Kučera, Z. Jičínský, Z. Kotrlý, J. Křižan, L. Lis, P. Muraško, M. Palouš, R. Palouš, Š. Pánek, J. Petrová, P. Pithart, P. Pospíchal, Z. Rajniš, P. Rychetský, K. Srp, J. Šabata, J. Štern ml., K. Štindl, M. Tyl, P. Uhl, J. Urban, A. Vančura, J. Vavroušek, A. Vondra, M. Žantovský, Za další členy rady doporučil sněm ekonoma KC OF, vedoucího skupiny pro styk s veřejností, zástupce kultury (J. Černý, L. Kantor, M. Masák) a vedoucího bezpečnostní komise.

664
Ministři zahraničních věcí Československa a Německa J. Dienstbier a H.-D. Genscher se v poledne setkali na hraničním přechodu Rozvadov, kde symbolicky přestřihli ostnatý drát hraničního zátarasu. Poté jednali za přítomnosti velvyslanců obou zemí - Milana Kádnára a Hermanna Hubera - o rozšíření spolupráce mezi oběma zeměmi [609].

665
Předseda vlády SSR, ministr spravedlnosti SSR, generální prokurátor SSR, předseda ústavně-právního výboru SNR, zástupce vojenské prokuratury a představitelé KV VPN vykonali návštěvu v Ústavu nápravné výchovy v Leopoldově. Setkali se zde se zvolenými zástupci odsouzených, kteří předložili své požadavky. Představitelé státní správy přislíbili, že se budou situací ve věznicích zabývat, zdůraznili však, že realizace požadavků se může uskutečnit jedině důsledným dodržováním ústavy, zákonů a všeobecně závazných právních předpisů. Účastníci jednání se dohodli, že dají podnět vládě ČSSR, respektive novému prezidentovi republiky k udělení amnestie, a generální prokurátor SSR ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti zabezpečí v některých případech přezkoumání zákonnosti právoplatných rozsudků.

666
Na bývalého vedoucího tajemníka MV KSČ v Praze M. Štěpána byla uvalena vazba pro podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele.

667
Biskup J. Škarvada, působící ve Vatikánu a pověřený duchovní správou Čechů žijících v zahraničí, se během své krátké návštěvy setkal s V. Havlem. Setkání se účastnil poradce kardinála Tomáška pro dílo Desetiletí duchovní obrody národa T. Halík.

668
V Československém rozhlasu vystoupil zástupce Celostátního koordinačního stávkového výboru vysokých škol M. Klíma s prohlášením Komu slouží SSM? Upozornil na rychle se snižující členskou základnu, obrovitý byrokratický aparát a majetek SSM. Kromě jiného uvedl: »Nejde nám o lidi, na lidech v tomto případě nezáleží. Organizace sama je zkompromitovaná. (...) Během stávky přes proklamativní prohlášení svých představitelů pracoval SSM ve skutečnosti proti nám, tiskl a distribuoval provokační letáky, snažil se vetřít do stávkových výborů. Vrcholem pohrdání pravdou byl jeho postoj při prezidentské kampani, kdy vydával kandidáta ÚV SSM pana Císaře za kandidáta studentů. Svým tupým prosazováním požadavku referenda dokazoval naprostou odtrženost od života. (...) Dnes už je SSM jen stínem minulosti, nepříliš slavné minulosti. A tak můžeme odpovědět na titulní otázku - komu slouží SSM? Jen svému ústřednímu výboru.«

669
Na náměstí VŘSR v Praze-Dejvicích se konala demonstrace proti násilí v Rumunsku.

670
V Bratislavě na náměstí SNP se konala manifestace Za slobodné Rumunsko, uspořádáná KV VPN.

671
Na mimořádném zasedání v pozdních večerních hodinách se vláda ČSSR zabývala posouzením současného vývoje v Rumunsku. Připojila se k žádosti o okamžité svolání zasedání Rady bezpečnosti OSN a uložila ministru zahraničních věcí navázat jednání s představiteli Fronty národní spásy. Vyslovila souhlas s přípravou k vyslání vojenských polních nemocnic do Rumunska. Zároveň souhlasila s tím, aby ČSLA byla připravena přepravit do československých nemocnic vojenskými letadly raněné rumunské občany. Vláda ocenila spontánní iniciativu československého lidu, který začal soustřeďovat potraviny, léky a další materiální pomoc, a koordinací všech humanitárních akcí pověřila ministra práce a sociálních věcí P. Millera.

 
tobacamptobacamp
tobacamp