103
Po 8. hodině se sešli na Úřadu předsednictva vlády ČSSR představitelé iniciativy Most M. Kocáb a M. Horáček s poradcem předsedy vlády ČSSR O. Krejčím. Krejčí sdělil, že k jednání předsedy federální vlády s představiteli Občanského fóra určitě nedojde před zítřejším zasedáním ÚV KSČ, a vyzval OF, aby veřejně podpořilo premiéra Adamce [105].

104
V Bratislavě se ráno opět sešlo několik tisíc lidí před Justičním palácem a požadovali propuštění J. Čarnogurského.

105
Výbor Občanského fóra se přestěhoval z galerie U Řečických do divadla Laterna magika v Jungmannově ulici [327]. Po 11. hodině začal připravovat program odpolední manifestace na Václavském náměstí. Vyslal své zástupce v čele s J. Kantůrkem do areálu ČST na Kavčích horách [106] a zveřejnil znovu čtyři základní požadavky. Ve 13 hodin schválilo plénum text provolání OF, formulovaný V. Havlem. Hodinu před zahájením manifestace rozhodl V. Havel, že OF nevyhoví požadavku O. Krejčího a nevyjádří podporu předsedovi federální vlády L. Adamcovi [103].

106
V garážích ČST na Kavčích horách v Praze začal ve 13 hodin další mítink pracovníků Československé televize [71]. Před areálem ČST současně demonstrovalo několik tisíc studentů skandujících heslo »Vysílejte pravdu!« Redaktor Televizních novin J. Hrabovský oznámil, že cenzura zadržela celou řadu připravených aktuálních zpravodajských relací. Shromáždění předložilo představitelům vedení ČST své požadavky s upozorněním, že v případě jejich odmítnutí vstoupí zaměstnanci televize do okupační stávky. Požadovali především zajištění přímého přenosu z odpolední manifestace na Václavském náměstí a okamžité vysílání videozáznamu studentů FAMU dokumentujícího páteční zásah policejních sil proti demonstrujícím studentům [1]. Podpořilo je 4800 pracovníků televize, 300 se nepřipojilo. Ústřední ředitel ČST L. Batrla, který se v průběhu mítinku vrátil ze schůzky s prvním místopředsedou vlády ČSSR M. Lúčanem, oznámil, že požadavky nemůže akceptovat, protože televizní vysílání začala přímo řídit federální vláda. Pracovníci ČST se nakonec rozhodli, že do stávky zatím nevstoupí, aby vysílání nemohly ovládnout prorežimní síly. Před 16. hodinou vyjely - navzdory zákazu pořizovat přímé přenosy z centra Prahy - dva přenosové vozy.

107
Ministr národní obrany M. Václavík svolal do budovy ministerstva v Praze shromáždění náčelníků správ, velitelů vojenských okruhů, armád, divizí, vojenských vysokých škol a jejich politických zástupců. Podle »Metodiky činnosti při vyčlenění sil a prostředků ČSLA k zabezpečení klidu a pořádku na území ČSSR« bylo vyhlášení mimořádného bezpečnostního opatření (MBO) vázáno na rozkaz federálního ministra vnitra, ÚV KSČ a předsedy Rady obrany státu (jímž byl generální tajemník ÚV KSČ). Přestože tyto politické orgány rozkaz k vojenskému zásahu nevydaly, provádělo velení ČSLA všechna opatření jako při řádném vyhlášení MBO. Na federálním ministerstvu obrany nastoupilo nepřetržitou službu 18 generálů a vyšších důstojníků. Nástup a pohotovost byly stanoveny na 24 listopad 1989 v 8 hodin [123, 124].

Při plném nasazení, které velení ČSLA předpokládalo, bylo v České republice připraveno zasáhnout 7632 důstojníků a vojáků s 476 automobily, 92 obrněnými transportéry, 155 tanky a 63 vozidly speciální techniky. Na Slovensku bylo v pohotovosti 2033 důstojníků a vojáků, 110 automobilů, 38 obrněných transportérů, 63 tanků a 18 vozidel speciální techniky. Armádní velení zveřejnilo stanovisko k vnitropolitické situaci, v němž mj. uvedlo: »Odmítáme anarchii, kterou šíří vnější i vnitřní protisocialistické síly. Aktivně podporujeme úsilí ÚV KSČ, federální i národních vlád i většiny našich pracujících za překonání složité společensko-politické situace, za nastolení klidu a pořádku. (...) Společně s dělníky, rolníky a příslušníky inteligence jsme připraveni bránit a ubránit vymoženosti socialismu, svobodu a mír ČSSR.« [120]

108
Politický odbor federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR zveřejnil informaci o manifestaci dne 17. listopadu 1989 a bezpečnostní situaci v zemi, v níž mj. uvedl: »Nepřipusťte, aby při řešení celospolečenských otázek byl otevřen prostor kriminálním živlům a jiným protispolečenským silám.«

109
Generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš přijal v Praze delegaci »představitelů stranických, odborových a mládežnických organizací a předních dělníků« státního podniku Severočeské uhelné doly v Mostě. »Pracující podpořili stanovisko vlád ČSSR, ČSR a SSR k 17. listopadu 1989 [41] a vyjádřili nesouhlas s pondělní generální stávkou.« Na besedě se zástupci ČVUT se M. Jakeš vyslovil pro řešení krizové situace politickými prostředky.

110
Tajemník ÚV KSČ I. Knotek přijal »delegaci pracujících« okresu Chomutov. Delegace se vyslovila pro zahájení dialogu, nepodpořila však generální stávku vyhlášenou na pondělí 27. listopadu.

111
Vedoucí tajemník MV KSČ v Praze M. Štěpán vystoupil na mítinku v ČKD Lokomotivka. Shromáždění dělníci přerušovali jeho projev nesouhlasným skandováním a pískáním. Štěpán své vystoupení nedokončil a mítink předčasně opustil.

112
Městský výbor KSČ v Praze na své mimořádné schůzi navrhl, aby se zítřejší zasedání ÚV KSČ zabývalo zasádními personálními změnami ve vedení strany; aby ÚV KSČ přijal opatření vedoucí k vyřešení krizové situace; aby zahájil dialog s těmi, kterým jde o »osud socialismu a přestavby hospodářského mechanismu«; aby bylo urychleno prošetření událostí 17. listopadu 1989 za konzultační účasti studentů.

113
Vláda ČSR vyslechla zprávu generálního prokurátora ČSR J. Krupauera »o postupu šetření příčin, které vedly k zásahu pořádkových sil vůči demonstrantům« [62, 167]. V souvislosti se složitou ekologickou situací se rozhodla předložit ČNR návrh na vytvoření samostatného ministerstva životního prostředí. Požádala všechny národní výbory v ČSR, aby zajistily ve svých územních obvodech klid, pořádek a bezporuchový chod všech služeb.

114
V Praze se konala společná schůze předsednictev ÚRO, České odborové rady, Slovenské odborové rady, předsedů ústředních výborů odborových svazů, českých a slovenských odborových svazů, předsedů krajských odborových rad a dalších odborářských funkcionářů. Úvodní slovo přednesl člen předsednictva ÚV KSČ a předseda ÚRO M. Zavadil. Na závěr všichni přítomní jednoznačně odsoudili generální stávku, která by podle jejich názoru vedla k velkým hospodářským ztrátám.

115
Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČSR J. Synková a její náměstek M. Šulista informovali, že studenti českých vysokých škol ukončí stávku v neděli 26. listopadu 1989 ve večerních hodinách a v pondělí 27. listopadu zahájí výuku s tím, že nadále budou pracovat pouze stávkové výbory, které rozhodnou o dalším postupu studentů podle výsledků zasedání ÚV KSČ [116].

116
Pražský koordinační stávkový výbor studentů vysokých škol s rozhořčením dementoval zprávu ministryně školství a jejího náměstka o ukončení stávky v neděli 26. listopadu 1989 [115]. »Je absolutně nepřípustné vydávat informativní vzájemnou schůzku za programové usnesení. Studenti naopak na setkání vyslovili ministryni školství nedůvěru a žádali její demisi.«

117
V 16 hodin byla na zaplněném Václavském náměstí zahájena třetí manifestace OF. Nejprve vystoupil člen ČSS a náměstek ředitele Melantrichu M. Nevole. Herec R. Hrušínský přednesl verše chilského básníka Pabla Nerudy. S projevem k politické situaci vystoupil ústřední tajemník ČSS J. Škoda. Synodní senior Českobratrské církve evangelické J. Hromádka připomněl význam Ježíše Krista. Hudební soubor Spirituál kvintet zahájil písní Až se k nám právo vrátí druhou část manifestace, jejíhož moderování se ujal mluvčí OF V. Malý. Jménem OF promluvil V. Havel. V. Malý uvedl některé z desítek podniků, které již deklarovaly svou účast v pondělní generální stávce. V 16.45 se na Václavské náměstí dostavilo několik tisíc dělníků strojírenského komplexu ČKD Praha v čele s kovářem P. Millerem - bylo to poprvé, kdy dělníci přišli na manifestaci korporativně.

Za tzv. obrodný proud v ČSL promluvili R. Sacher a V. Bartošková, za vedení ÚV SSM I. Petružela. Zástupci studentů D. Větrovský a M. Mejstřík znovu podpořili OF a vyzvali studenty, aby vytrvali ve svém úsilí. Zástupce dělníků ČKD Praha J. Zaorálek uvedl: »Většina nás, dělníků z ČKD Praha 7, 8 a 9 oznamuje, že v pondělí 27. listopadu zavřeme brány fabrik a půjdeme na Václavské náměstí. Žádáme vedení podniku, aby nám nebránilo ve svobodném projevu. Do stávky však půjdou jen ti dělníci, kteří nejsou odpovědni za nepřetržitý provoz, aby nedošlo k národohospodářským ztrátám.« Ředitel Prognostického ústavu ČSAV V. Komárek mj. sdělil: »Dovolte, abych jménem kolegů z ČSAV vyjádřil plné ztotožnění s tímto velikým historickým zápasem za svobodu a demokracii v Československu. Jsme přesvědčeni, že tato cesta nemá alternativu, že je nezvratná a definitivní.«

J. Kantůrek oznámil, že »v rozhodujících chvílích je nejdůležitější informovat veřejnost. Chybí nám objektivní informování o situaci v zemi a vlastní vysílací čas televize pro OF. Ujišťuji vás, že naprostá a drtivá většina pracovníků ČST je s námi. Je přáním televize vstoupit do stávky.« Kantůrek zdůraznil, že pracovníkům ČST nebylo umožněno projevit svá vlastní stanoviska k událostem [106]. Poté vystoupil rozhlasový režisér P. Linhart, J. Vavroušek informoval o neutěšené ekologické situaci v Československu, písničkář J. Nohavica zazpíval svou píseň Když mě brali za vojáka. V 17.30 ukončila manifestaci čs. státní hymna, kterou zpívali M. Kubišová, H. Zagorová, J. Nohavica, J. Burian a soubor C. K. Vocal.

118
V 16 hodin se na náměstí SNP v Bratislavě uskutečnil druhý stotisícový mítink VPN s hlavním požadavkem: »Chceme vstup do televízie a tlače.« Slovenská televize poprvé vysílala z mítinku objektivní reportáž, v níž zachytila i vystoupení A. Dubčeka, jenž připojil svůj podpis k iniciativě VPN. Dubček ve svém vystoupení mj. řekl: »Jeden z mnohých faktorov je ten, že ak si ľud osvojí ideu, akou bol a je `socializmus s ľudskou tvárou', potom táto idea je vlastníctvom ľudu nášho národa. Preto, ba práve preto vo vás, mladej generácii, žije táto idea, lebo sa stala pamäťou národa a je dedičná, je i vo vás, nastupujúcej generácii.«

Obhájce J. Čarnogurského T. Böhm oznámil, že soud jeho mandanta osvobodil. Jménem Charty 77 a Lidových novin pozdravil shromáždění J. Dienstbier. Student bohoslovecké fakulty v Bratislavě přečetl list katolického biskupa J. Sokola, metropolity Slovenska. Jménem pedagogů podpořil studentské hnutí J. Záriš, »Poučení z krizového vývoje« odsoudil ve svém projevu V. Ondruš. Na mítinku byly přečteny rezoluce z různých průmyslových podniků, z nichž bylo patrné, že k demokratickému hnutí se přidávají dělníci. Zpěvák M. Žbirka ocenil přínos předsedy Nejvyššího sovětu SSSR M. Gorbačova k demokratizačnímu hnutí ve východní Evropě. Sociolog a spisovatel M. Bútora uvedl: »Definitívne sme sa zbavili strachu. Démon strachu je zahnaný. Sme odkliati! Z pazúrov bezmocnosti dvíha sa národ. Nie vždy a nie všade sa to tak darí. V slovenských mestách a na vidieku je ešte veľa obáv, veľa neistoty. Pomáhajme si navzájom prekonávať tieto pocity. My, to jest verejnosť, už nesmieme prehrať. Šírme všade nový pocit víťazstva - v ovzduší tolerancie a dialógu. Každý musí dostať šancu. Nemáme sa čoho báť!«

119
Ve 20 hodin začala v Laterně magice tisková konference OF. Účastníci: V. Malý, R. Klímová, V. Havel, V. Hanzel, Jan Ruml, A. Vondra, I. Gabal, R. Palouš, P. Oslzlý, K. Fialová, S. Beneš a další zástupci herců.

V. Havel mj. uvedl: »Občanské fórum vzniklo před necelými čtyřmi dny. V tuto dobu se stalo prokazatelně mluvčím národní vůle. Svědčí o tom stohy rezolucí, dopisů, které dostáváme z různých míst republiky. OF je dítě, protože mu jsou čtyři dny. Samozřejmě teprve buduje svůj štáb, buduje své komise, hledá způsob své práce. Jeho práce je spojená s množstvím nahodilostí, je provázena přirozeným chaosem. Já bych rád poprosil především přítomné československé novináře, aby způsoby jim dostupnými vyzvali pedagogy vysokých škol, aby byli přítomni na školách, povzbuzovali studenty, vysvětlovali jim situaci v naší zemi, bez ohledu na to, zda se verbálně přihlásili nebo nepřihlásili k Občanskému fóru. Běží o to udržet atmosféru na vysokých školách. Tato společnost žila 40 let pod centralizovanou totalitní vládou a jako taková je zvyklá, že všechno se řídí z centra. Nám telefonují lidé ze závodů, krajských a okresních měst, abychom je řídili. Ale nám jde o něco jiného: aby tato společnost vzala svou věc do svých rukou, aby byla
schopna se řídit sama, aby vznikaly spontánně stávkové výbory, spontánní občanská fóra na pracovištích, v místech. My zítra ustavíme koncepční komisi, personální komisi, informační komisi, technickou komisi, které budou pracovat samostatně.«

Jan Ruml potvrdil, že do tiskového střediska OF přicházejí nesčetné rezoluce, petice, dopisy, stanoviska. Uvedl, že dosud vyjádřilo Občanskému fóru podporu asi 500 národních a státních podniků, jejichž zaměstnanci se zúčastní pondělní generální stávky.

A. Vondra mj. sdělil: »... nadále - stejně jako včera - trvá blokáda Československé televize na Kavčích horách. A proto stejně jako včera a v předcházejících dnech nebyl proti vůli drtivé většiny pracovníků Československé televize vysílán z Václavského náměstí přímý přenos [106]. Před začátkem této tiskové konference jsem se díval na kus televizního zpravodajství, a z tohoto začátku nebylo zjevné, že by Televizní noviny věnovaly shromážděním a mítinkům větší pozornost. Myslím, že je to dost neudržitelná situace, je to v podstatě poslední tažení. Pokus, aby byl záměrně dezinformován venkov. Protože si myslím, že ve velkých městech, v Praze, Brně i Bratislavě, to po dnešní demonstraci musí vědět naprosto každý.«

120
Ministr národní obrany M. Václavík vystoupil ve 20.40 v televizi s projevem. Oznámil, že příslušníci ČSLA nebyli mezi jednotkami, které zasáhly proti studentské manifestaci 17. listopadu, [1] a zdůraznil, že ČSLA proti lidu vlastní země nevystoupí. Odsoudil protisocialistické hnutí a podpořil státní a stranické vedení [107].