Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
Kompletní text chronologie politických událostí listopadových a prosincových dnů včetně předmluvy, historického a metodického úvodu, tematické bibliografie, anglického resumé, seznamu použitých zkratek a jmenného rejstříku vydal Ústav pro soudobé dějiny AV ČR v brněnském nakladatelství Doplněk v roce 1997 pod názvem SUK: Jiří: Občanské fórum. Listopad–prosinec 1989. 1. díl – Události, 240 stran. Chronologie poskytuje vhled do jednotlivých revolučních dnů. Zaznamenané události ovšem ani zdaleka nepodávají vyčerpávající přehled o převratném dění v celé zemi. Takový přehled by ani nebylo možné tímto způsobem zpracovat. Jednotlivé události jsou číslované a systémem odkazů vzájemně propojené.
11. prosinec, pondělí

474
V článku Velká podpora L. Adamcovi oznámil deník ÚV KSČ Rudé právo, že delegáti mimořádných okresních konferencí KSČ požadovali, aby se prezidentem ČSSR stal bývalý předseda federální vlády [339].

475
Sekretariát ÚV SSM se vyslovil pro volbu prezidenta republiky z více kandidátů. V závěru prohlášení mj. uvedl: »Některá jména již zazněla: Václav Havel, Ladislav Adamec. Doporučujeme dalšího kandidáta, Čestmíra Císaře [476], kterého studenti navrhovali do této funkce již před 21 lety. Věříme, že volba prezidenta republiky se stane věcí nás všech. Očekáváme, že všichni kandidáti na úřad prezidenta ČSSR se svými názory a záměry představí veřejnosti u jednoho diskusního stolu.«

476
Kandidát ÚV SSM na funkci prezidenta Č. Císař ke své kandidatuře sdělil: »Dnes se hlásíme k plné demokracii a jejím principům. Sestavení nových vlád těmto principům ještě plně neodpovídalo. Mělo znaky revolučního postupu a vyšlo z politického střetu. Teprve svobodné všeobecné volby vytvoří předpoklady, aby začala demokracie fungovat podle vůle našich občanů. Přesto se domnívám, že můžeme vyjít demokratickým způsobům již nyní vstříc. Dejme všem navrženým kandidátům rovné podmínky čestné soutěže, s vyloučením jakékoli diskriminace, nátlaku či osočování. Hovoříme o vysoké kultuře politického dění, a proto umožněme všem přímo a slušně vyjádřit své názory a postoje, aby občané získali co možná jasnou představu o každém z nich. Ponechme veřejnosti, aby mohla říci svá stanoviska na shromážděních, ve sdělovacích prostředcích i jinak. (...) Nejsem členem žádné politické strany ani jiného politického sdružení a považuji se za nezávislého občana.«

477
Ministr školství mládeže a tělovýchovy ČSR M. Adam se v 10 hodin sešel v budově ministerstva se zástupci studentů a KC OF. Studenty zastupoval Filip Karfík, delegaci KC OF tvořili členové školské komise KC OF R. Palouš, L. Pátý a A. Hromádková. Ministr Adam projevil zájem o trvalou spolupráci s KC OF. Vyslovil se pro poskytnutí rozsáhlé autonomie vysokým školám, obnovení tradičních akademických svobod a podpořil rovněž myšlenku obnovy církevního a soukromého školství. Obě strany se dohodly na spolupráci při budování kabinetu ministra školství složeného z náměstků ministra.

478
Předsednictvo FS se usneslo svolat na úterý 12. prosince společnou schůzi obou sněmovem FS, jejíž náplní bude volba předsedy FS a další aktuální politické a legislativní otázky.

479
Parlamentní klub komunistických poslanců se za účasti generálního tajemníka ÚV KSČ K. Urbánka rozhodl, že doporučí Federálnímu shromáždění, aby přijalo ústavní zákon o referendu, na jehož základě se bude moci uskutečnit přímá volba prezidenta republiky. Komunističtí poslanci přijali návrh předsednictva ÚV KSČ na odvolání vedení klubu a zvolili nové sedmnáctičlenné vedení, v jehož čele stanuli Dobromila Vávrová, František Axman a Josef Kryll. Poslanci se rovněž vyjádřili k nutnosti rekonstrukce předsednictva FS a vedení obou sněmoven.

480
Demokratické fórum komunistů navrhlo, aby »byl prezident republiky zvolen přímo veškerým lidem, což je nezbytné vzhledem k současnému složení FS. Navrhujeme, aby okamžitě byly zahájeny přípravy k takovému hlasování.«

481
Parlamentní klub poslanců ČSL se rozhodl navrhnout do funkce předsedy FS předsedu ČSL J. Bartončíka. V případě, že návrh nebude akceptován, měl J. Bartončík kandidovat na funkci místopředsedy FS nebo předsedy Sněmovny lidu. Do předsednictva FS klub dále navrhl S. Jandu a B. Servuse; do funkce místopředsedy Sněmovny národů S. Hanáka, do funkce místopředsedy Sněmovny lidu s eventuální volbou do předsednictva SL Z. Laštovičku. Za člena branného a bezpečnostního výboru Sněmovny lidu doporučil J. Hlavačku, za členy výboru J. Veselou (SN), V. Bartoškovou a J. Havlíčka (oba SL). J. Bartončík seznámil členy klubu s námětem Shromáždění představitelů politických stran a společenských organizací sdružených v NF, ČSR a SSR, aby všechny politické strany projednaly do konce roku se svými poslanci jejich setrvání ve funkci.

482
Parlamentní klub poslanců ČSS vyjádřil jednoznačnou podporu a plnou důvěru svému předsedovi B. Kučerovi a rozhodl se kandidovat J. Ládra za člena předsednictva FS, B. Hykovou do funkce místopředsedkyně Sněmovny národů, O. Mikundovou za členku předsednictva Sněmovny lidu a L. Fantu a V. Klůzovou jako členy branných a bezpečnostních výborů za Sněmovnu lidu a za Sněmovnu národů.

483
Na základě rozhodnutí vlády ČSSR začaly práce na postupném odstraňování ženijně-technického zařízení na československo-rakouské hranici [345].

484
Ministr zahraničních věcí J. Dienstbier jednal v Praze se státním tajemníkem polského ministerstva zahraničních věcí B. Kulským o rozvíjení vzájemné spolupráce a o mezinárodní situaci. Ministr Dienstbier rovněž telefonicky projednal s ministrem zahraničí Rakouska A. Mockem možnost vzájemného zrušení vízové povinnosti mezi oběma zeměmi.

485
Ústřední ředitel ČST M. Pavel informoval o ustavení Programové rady ČST jako poradního orgánu ústředního ředitele ČST. Členy rady byli jmenováni představitelé jednotlivých politických stran a občanských iniciativ. Rada byla pověřena tvorbou a kontrolou programové politiky, spoluúčastí při přípravě zásadních dokumentů programové a právní povahy [326].

486
Koordinační centrum OF navštívili zástupci světové obuvnické firmy českého původu Baťa a oznámili, že 17. prosince přicestuje do Československa Tomáš Baťa, který zde bude jednat o možnostech průmyslové a obchodní spolupráce. V této souvislosti vzneslo KC OF požadavek, aby bylo městu Gottwaldov v den Baťovy návštěvy vráceno původní jméno Zlín [548].

487
Od 13 hodin zasedala akční skupina KC OF. Diskutující: R. Palouš, Z. Jičínský, V. Havel, P. Pithart, J. Vavroušek, J. Štern ml., J. Bok, E. Kriseová, L. Lis, J. Černý, P. Burian [...]

Přítomní konstatovali, že Ministerstvo vnitra a životního prostředí ČSR legalizovalo činnost KC OF schválením jeho organizačního statutu. Vyslechli zprávu o navrhované rekonstrukci KC OF, kterou na podnět pléna KC OF [473] vypracovali a přednesli nový šéf KC OF P. Pithart, vedoucí programové komise J. Vavroušek a vedoucí organizační komise J. Štern ml. Před jejich vystoupením V. Havel zdůraznil, že nový orgán - »čtrnáctičlenná« rada KC OF - musí být
složena na principu vzájemné důvěry. Do čela rady navrhl P. Pitharta a jmenoval polovinu jejích členů: J. Černého (jako náhradníky L. Kantora a M. Masáka), Š. Pánka, J. Křižana, A. Vondru, I. Lampera, R. Palouše, V. Valeše a Z. Jičínského. Druhou polovinu jmenoval P. Pithart: I. Havla, L. Lise, P. Kučeru. V. Malého, J. Šterna ml., J. Šabatu a J. Vavrouška. Počet členů rady KC OF vzrostl oproti výchozí představě o dvě osoby.

Pithart uvedl, že společně s Vavrouškem a Šternem předkládají pracovní definice, které bude potřeba ještě upřesňovat. »My chceme obecný souhlas, že tímto směrem se to naše promýšlení a formulování má dál ubírat. Samozřejmě, pokud jsou nějaké zásadní výhrady, tak je musíte definovat. Ale toto nebude nic definitivního, to je prostě pracovní verze z dnešního dopoledne.«

J. Vavroušek předložil definici OF jako »občanského politické hnutí«, které je »volným sdružením občanů bez formalizovaného členství«, všestranně rozvíjejícím »samosprávnou horizontální strukturu, založenou na autonomii jednotlivých občanských fór. OF tvoří koordinační centrum v Praze, dále kooordinační výbory krajských a okresních měst Čech a Moravy a místní OF reprezentující jednotlivá města (vesnice) nebo instituce. (...) Občanská fóra jsou pouze koncepčními, organizačními a informačními centry... Všechna místní OF se rozhodují zcela samostatně.« OF vstoupí do voleb v podobě »koalice demokratických politických sil«, zároveň však připraví »vlastní program a kandidátku« a po volbách umožní »organizovanou politickou činnost nestraníkům«.

J. Štern navrhl, aby se KC OF skládalo z rady, odborných komisí a sněmu KC OF. »Nejvyšším orgánem KC OF je sněm, složený z vybraných členů Koordinačního centra v Praze a zástupců OF jednotlivých krajů v Čechách a na Moravě. Koordinační činností je pověřena rada OF. Jednotlivé specializované činnosti jsou zabezpečovány příslušnými komisemi a odděleními. Rada KC OF je složena ze 14 členů. Složení rady schvaluje sněm. Rada je schopná usnášení v počtu nejméně 8 lidí. Rozhoduje samostatně o otázkách, které je nutno řešit operativně, a nelze je tudíž předložit sněmu. O svém postupu následně sněm informuje. Ve spolupráci s příslušnými komisemi vypracovává koncepci činnosti OF, kterou předkládá sněmu ke schválení. Neschválení navržené koncepce zpochybňuje postavení rady. Ve všech ostatních otázkách předkládá návrh svého řešení sněmu s tím, že sněm rozhodne o způsobu řešení. Rada OF současně reprezentuje OF ve vztahu k veřejnosti, ke státním institucím a k zahraničí. Tuto roli zajišťují 3 zástupci rady OF.«

Po diskusi bylo většinou hlasů přijato (7 se zdrželo) usnesení:
»a) Pravomoc jmenované rady končí 24.12.1989, pokud do té doby nebude svolán sněm.
b) Sněm bude orgánem s nejvyšší pravomocí včetně práva měnit strukturu OF a odvolávat členy OF či je ustanovovat.
c) Radě se zatím dává pravomoc připravit složení sněmu přibližně v duchu předloženého návrhu s možnými korekturami a zvláště doplněním (např. z krajů). Zároveň se jí nechává pravomoc ustavit komise dle předloženého návrhu.«

488
Ve 14 hodin začala na Staroměstském náměstí v Praze manifestace studentů středních škol a odborných učilišť. Studenti a učňové jednoznačně podpořili kandidaturu V. Havla na funkci prezidenta. Za KC OF vystoupil M. Kocáb, který řekl: »Naše revoluce je často nazývána mírumilovnou, nenásilnou, sametovou. A taková musí zůstat. Účtování přenechme soudům. My se musíme soustředit na budování republiky, nesmíme zavinit stávkovou epidemii, která by rozložila náš systém.«

489
V 15 hodin se z podnětu KSČ sešli v Obecním domě v Praze zástupci vedení KSČ, OF, ČSS, ČSL a SSM, aby se vzájemně informovali o svých názorech na aktuální politickou situaci. KSČ pozvala původně k jednání pouze zástupce OF, které však dvoustranné jednání odmítlo a přizvalo k němu zástupce dalších politických sil; zároveň oznámilo, že všechna následující jednání budou mít multilaterální charakter [416].

Účastníci: člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ V. Mohorita, tajemník ÚV KSČ O. Šaling, ústřední tajemník ČSS J. Škoda, ústřední tajemník ČSL R. Sacher, předseda ÚV SSM M. Ulčák, tiskový mluvčí ÚV SSM J. Prádler, představitelé KC OF P. Pithart, J. Křižan, A. Vondra, Š. Pánek a V. Šilhán.

Rokovalo se výhradně o způsobu volby prezidenta. Zástupce KSČ V. Mohorita navrhl, aby byl prezident zvolen ve všelidovém hlasování z několika kandidátů, kteří by představili svůj program, mj. i formou společné debaty před televizními kamerami [479, 480]. Volbu prezidenta ve všelidovém hlasování podpořil zástupce ÚV SSM M. Ulčák s poukazem na hrubě nevyhovující složení parlamentu, který by měl prezidenta volit. Představitelé KC OF, podporovaní ČSL a ČSS návrh přímé volby s obsáhlým odůvodněním odmítli. Diskuse divergovala a konsensu nebylo dosaženo. V závěru se všichni zúčastnění vyslovili pro další společná jednání a dohodli se na stručném komuniké.

490
V 15 hodin přijala akční skupina KC OF prohlášení: »OF plně stojí za studenty a podporuje jejich rozhodnutí o stávce.« [468]. Přijala rovněž stručné stanovisko k nastávající volbě prezidenta republiky, v němž se vyslovila pro to, aby do svobodných voleb působily »zastupitelské sbory, které byly zvoleny v dřívějších podmínkách«.

491
V 16 hodin se před budovou FS konalo shromáždění několika stovek studentů, kteří vyjádřili podporu kandidatuře V. Havla na funkci prezidenta republiky.

492
V 17 hodin začal ve Sportovní hale v Praze mítink občanů, kterého se účastnili první místopředseda vlády ČSSR V. Komárek a ministr práce a sociálních věcí ČSSR P. Miller. Mítink organizoval stávkový výbor ČKD Elektrotechnika a stávkující studenti.

493
Představitel KC OF V. Havel poskytl interview sovětskému listu Komsomolskaja pravda a sovětské televizi, v nichž se vyjádřil k aktuální situaci v Československu, k československo-sovětským vztahům, k členství ČSSR ve Varšavské smlouvě a k požadavku odchodu sovětských vojsk z Československa. Oba rozhovory byly zveřejněny následující den.

494
V budově ÚRO rokovali představitelé Akčního výboru ROH se zástupci Sdružení stávkových výborů. Obě strany se vyjádřily pro existenci jednotných odborů, avšak ve všech dalších otázkách nedospěly ke shodě.

495
Tiskový odbor vlády SSR oznámil, že konzultace představitelů KV VPN a Koordinačního výboru slovenských vysokoškoláků s designovaným předsedou vlády SSR M. Čičem byly ukončeny. Na základě dohody každý z ministrů co nejdříve předloží koncepci rozvoje svého resortu a objasní způsob odstraňování nahromaděných problémů. Slovenská vláda by měla být složena z odborníků a schopných organizátorů [412].

496
Studentské informační středisko v Bratislavě zveřejnilo výsledky sociologického průzkumu, který zjišťoval preference jednotlivých kandidátů na úřad prezidenta ČSSR. Na prvním místě se umístil A. Dubček, který získal pětkrát více hlasů než druhý v pořadí V. Komárek a dvacetkrát více hlasů než V. Havel a L. Adamec. Ankety se zúčastnilo 5 tisíc respondentů [377, 389].

497
Z archivu Krajské správy SNB a z archivů Krajského, Městského a Okresního výboru KSČ v Brně odjížděly dopoledne automobily s písemnostmi určenými ke skartaci. Hlídkujícím studentům se nepodařilo výjezdům zabránit.

 
tobacamptobacamp
tobacamp