Zveřejněním manifestu Demokracii pro všechny se ustavila politicky orientovaná nezávislá iniciativa Hnutí za občanskou svobodu, na jejíž činnosti se podíleli demokratičtí aktivisté z Čech, Moravy a Slovenska. HOS se přihlásilo k národním demokratickým tradicím, politickému a ekonomickému pluralismu, obnovení právního řádu, záchraně životního prostředí, svobodě vyznání a odluce církve od státu, národní svébytnosti a vytvoření nové demokratické ústavy. Hnutí se proklamovalo jako »volné sdružení svobodně vznikajících a žádnému centru nepodřízených politických skupin a klubů«. Manifest podepsalo 126 aktivistů, proti kterým Státní bezpečnost okamžitě zahájila rozsáhlou sérii represivních opatření. Hnutí za občanskou svobodu, které vydávalo samizdatová periodika Zpravodaj HOS a Alternativa, úzce spolupracovalo s dalšími nezávislými iniciativami a vyjadřovalo se k aktuálním politickým a společenským problémům. V roce 1989 v něm vykrystalizovaly tři proudy: sociálnědemokratický, občanskodemokratický a křesťanskodemokratický. Koncem roku 1989 se na práci HOS podílelo asi tisíc aktivistů.

V dálnopisné zprávě pro krajské, okresní a městské výbory KSČ z 24. října charakterizoval člen předsednictva ÚV KSČ Karel Urbánek vznik Hnutí za občanskou svobodu jako pokus o »integraci jednotlivých opozičních struktur v jednotnou opoziční politickou stranu«. Podle něj tomu zcela odpovídá manifest Demokracii pro všechny, v kterém je »vyhlášen boj proti KSČ a proti jejímu vedoucímu postavení ve společnosti« a »proti socialistickému společenskému zřízení«.
První náměstek ministra zahraničí USA John C. Whitehead se v době své oficiální návštěvy Československa v Praze setkal se zástupci nezávislých občanských iniciativ Charta 77, Demokratická iniciativa, Iniciativa sociální obrany, Nezávislé mírové sdružení, Společenství přátel USA a Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných.