Předsednictvo ÚV KSČ projednalo Informaci o politické situaci a událostech v období od 15. do 22. srpna, kterou předložili Miloš Jakeš a Karel Hoffmann. Konstatuje se v ní, že »vnitřní nepřátelé«, podněcovaní ze zahraničí, zvyšují svoji aktivitu, avšak 21. srpna 1988 se »provokační akce a nepřátelská vystoupení« uskutečnila pouze v Praze, v ostatních krajích republiky nebyl nutný mocenský zásah.

Předsednictvo se zabývalo informací o přípravě nové Ústavy ČSSR a konstatovalo, že práce jsou v plném souladu se závěry předsednictva ze 4. května 1987. Ústavní dokument bude »jediný a jednotný«, to znamená, že bude platit pro federaci i obě národní republiky. Z dosavadní ústavy převezme osvědčená ustanovení: »základní principy společenského a politického zřízení, sociálně třídních základů společnosti a státu, zakotvení vedoucí úlohy KSČ, postavení Národní fronty, příslušnost k světové socialistické soustavě, rozvíjení mírové zahraniční politiky a upevňování obranyschopnosti a bezpečnosti země«. Ústava zachová existující vztahy mezi federací a republikami a »upevní jednotnou státní politiku federace na celém území ČSSR«.

Ve zprávě o činnosti Lidových milicí v letech 1987-1988, kterou předsednictvo také projednávalo, stojí, že celkový stav této organizace »je na dobré úrovni«. K 1. lednu 1988 měly Lidové milice 88 494 příslušníků (z toho 80 % dělníků), jejichž věkový průměr byl 45 let (o dva roky vyšší oproti roku 1980). V letech 1989-1990 budou Lidové milice prohlubovat spolupráci se Sborem národní bezpečnosti (policií) »v rámci přípravy plánů sil a prostředků... na plnění mimořádných bezpečnostních úkolů k zachování klidu a pořádku na teritoriu«.