1
V 16 hodin se v Praze na Albertově shromáždilo asi patnáct tisíc studentů vysokých škol a dalších občanů na manifestaci u příležitosti 50. výročí smrti studenta Jana Opletala, zavražděného německými okupanty, která byla oficiálně povolena a konala se pod záštitou městské vysokoškolské rady SSM. Na uspořádání manifestace se podíleli studenti z nezávislého hnutí Stuha, kteří v pozvánce mj. uvedli: »Nechceme jen pietně vzpomínat tehdejších tragických událostí, ale chceme se aktivně přihlásit k ideálům svobody a pravdy... Neboť i dnes jsou tyto ideály vážně ohroženy a my se nechceme dát zahanbit svými vysokoškolskými kolegy, kteří za ně před padesáti lety vystoupili.« Projevy většiny řečníků, hesla na transparentech a skandování shromážděných dokládaly touhu po výraznějších společenských změnách. Studenti požadovali odstoupení zkompromitovaných politiků, propuštění politických vězňů, akademické, politické a občanské svobody, zrušení Státní bezpečnosti, zahájení dialogu s představiteli nezávislých iniciativ atd.
Po 17. hodině se vytvořil průvod, který se vydal po plánované trase směrem na Vyšehrad, kde byla oficiální část manifestace kolem 18. hodiny ukončena. Lidé se však spontánně rozhodli pokračovat a vydali se do středu města. Průvod směřoval Vyšehradskou ulicí k centru, byl však v 18.25 zastaven jednotkami SNB. Vytvoření zátarasu přinutilo demonstranty k odbočení vedlejšími ulicemi na nábřeží, odkud pokračovali k Václavskému náměstí a Opletalově ulici. K průvodu se postupně přidalo asi padesát tisíc lidí. V 19.20 dospěli k Národnímu divadlu, kde zabočili na Národní třídu ve snaze projít na Václavské náměstí. V 19.25 je na úrovni budovy Albatrosu zastavil policejní kordon. Zhruba v deseti minutách vyplnili lidé prostor na Národní třídě mezi křižovatkou tvořenou ulicemi Na Perštýně a Spálenou a křižovatkou ulic Voršilská a Karolíny Světlé. V 19.40 uzavřela průvod jednotka SNB i z druhé strany - od mostu 1. máje (dnešní most Legií). V prostoru mezi dvěma kordony se v tomto okamžiku nacházelo asi deset tisíc lidí. Jediná úniková cesta - Mikulandská ulice - byla vzápětí uzavřena také. Než se tak stalo, využila možnosti úniku tímto směrem značná část demonstrantů, čímž shromáždění ve vymezeném prostoru prořídlo a kordon stojící v týlu demonstrantů postoupil kupředu. Ve 20.18 byl prostor zcela uzavřen.

Lidé, kteří setrvali na místě, byli kordonem postupujícím od Národního divadla stlačeni v prostoru mezi budovou Albatrosu a Mikulandskou ulicí. Sedali si na zem, zpívali písně a skandovali hesla vyzývající příslušníky policejních jednotek k nenásilí. Ve 20.25 vydal velitel zásahu pokyn k násilnému zákroku. Tlak kordonu postupujícího od Mikulandské ulice se zvětšoval natolik, že zbylým účastníkům demonstrace hrozilo bezprostřední nebezpečí ušlapání a udušení. Příslušníci pořádkových jednotek začali vytvářet propustě, v kterých byli prchající lidé brutálně tlučeni a kopáni. Ve 20.33 posílily uzávěru dva obrněné transportéry se zábranami a asi ve 20.45 se dal do pohybu kordon stojící mezi budovou Albatrosu a Spálenou ulicí, aby vytlačil zbytek demonstrantů k propustím v druhém kordonu. Do 21.10 byla tímto způsobem demonstrace rozptýlena. Poté podnikali příslušníci pořádkových jednotek spolu s členy Odboru zvláštního určení ministerstva vnitra (tzv. červené barety) výpady proti jednotlivcům na Národní třídě, v přilehlých ulicích i v prostorách metra. Nezávislá vyšetřovací komise zdravotníků později uvedla, že na Národní třídě bylo 17. listopadu 1989 zraněno 568 lidí; u 180 zraněných nevyloučili lékaři trvalé následky.