.
6. prosinec, středa
358 [Navazuje na záznam č. 357.] V 1.30 přicestovali do Prahy zástupci KV VPN M. Kňažko, J. Budaj, V. Ondruš, J. Čarnogurský, M. Kusý na jednání s KC OF, které zastupovali V. Havel, J. Křižan, A. Vondra, R. Palouš, V. Hanzel, M. Kocáb, Z. Jičínský, P. Miller, L. Lis [...]
J. Budaj seznámil představitele OF s politickou situací na Slovensku, kde se na rozdíl od Prahy vedla s představiteli slovenských vládních struktur konstruktivní jednání. Hovořil o zahájené rekonstrukci slovenské vlády a SNR. Uvedl, že VPN podporuje předsedu SNR R. Schustra jako jednu z mála politických osobností na Slovensku, která je schopna vést s opozicí dialog [343]. Schuster se zavázal k úzké spolupráci s VPN a v případě, že nebudou požadavky tohoto hnutí akceptovány, Schuster je ochoten rezignovat na funkci předsedy SNR. Rovněž přislíbil, že co nejdříve opustí řady KSČ. VPN navrhla, aby byl sestavením slovenské vlády pověřen dosavadní ministr spravedlnosti SSR M. Čič, který se na předběžných jednáních zavázal, že bude akceptovat všechny požadavky opozice. Budaj vyslovil výhradu k náhlým změnám politické strategie. Podivil se nad tím, že OF navrhuje své zástupce do vlád, když původním záměrem opozice byla vnější kontrola rekonstruované státní moci. Zástupci VPN rovněž vyjádřili podivení nad tím, že OF pokračuje v jednáních se zkompromitovaným předsedou federální vlády Adamcem a úzce spolupracuje s českými politickými stranami Národní fronty (socialisty a lidovci).
K otázce dosavadní orientace OF na premiéra Adamce V. Havel sdělil: »My jsme mu neřekli, že má naši nějakou přímou podporu, ale cítili jsme, že když plní [naše požadavky], tak není důvod s ním dál nejednat jako s partnerem. On to teda začal plnit. Pak udělal tu svoji blbou vládu, což naštvalo celou veřejnost v Čechách a na Moravě, a předpokládám, že i na Slovensku, pak jel do Moskvy, pak se vrátil a pochopil, že s touhle vládou neobstojí. A tak si nás znovu pozval. A my jsme vycházeli z toho, že před nějakou pořádnou vládou, kterou jim sepíšeme a napíšeme, bude jakési přechodné období, kde ten Adamec bude jakási spojka mezi totalitním systémem a budoucí demokracií na nějakou přechodnou dobu... My jsme si říkali, že svobodné volby mají být v červenci. A pravděpodobně ta hlavní doba toho přechodu ke svobodným volbám, to by nebyla už ta Adamcova vláda. Ale než tam nastoupí nová, aby nenastala úplná ústavní krize, protože žádáme odchod prezidenta atd. a odpadl předseda Federálního shromáždění. Tak se nám zdálo, že pro tuhle krizovou dobu to má přetrvat v podobě toho Adamce.«
Ve 4.30 vznikla po diskusi definitivní verze dopisu KC OF a KV VPN předsedovi vlády L. Adamcovi. Struktura a znění dopisu zůstaly beze změn, pouze byly vzaty v úvahu slovenské personální návrhy. J. Čarnogurský byl navržen do funkce místopředsedy vlády pro legislativu a vnitro (v případě potřeby byl Čarnogurský kandidátem VPN do funkce předsedy federální vlády), Miroslav Kusý do funkce ministra zahraničních věcí a Gyula Popely do funkce ministra bez portefeuille, zaměřeného na problematiku národnostních menšin. Ministerstvo paliv a energetiky se obě hnutí rozhodla neobsadit.
V souvislosti s personálním složením vlád a s přihlédnutím k politickému vývoji v nejbližších dnech řešily obě delegace otázku společného kandidáta OF a VPN na prezidentský úřad. Zástupci OF sdělili, že panuje předběžná dohoda o kandidatuře V. Havla. Představitelé VPN navrhli tři varianty: M. Kňažko, M. Kusý a A. Dubček. Zdůraznili však, že A. Dubček je pro ně nejméně přijatelný, kandidovali by jej pouze v případě velkého politického kompromisu. V závěru diskuse se představitelé KV VPN připojili k návrhu přítomných členů KC OF a shodli se na společném kandidátovi - Václavu Havlovi.
359 Rudé právo informovalo o pondělním setkání předsedy vlády L. Adamce a generálního tajemníka ÚV KSČ K. Urbánka s nejvyšším představitelem SSSR M. Gorbačovem v Moskvě: »Českoslovenští soudruzi informovali... o vnitropolitické situaci v ČSSR, která prochází bouřlivými změnami. Převládá snaha pracujících a mládeže urychlit přestavbu, demokratizovat politické struktury a obnovit společnost. Činnost vyvíjejí i síly, které chtějí dostat zemi za rámec socialistické volby.«
360 V 9 hodin začalo v Orientálním salonku Obecního domu první dvoustranné jednání zástupců OF a VPN s vedením KSČ. Delegaci KC OF tvořili V. Havel, P. Miller, P. Pithart, M. Kocáb, V. Hanzel a S. Milota, KV VPN M. Kňažko a J. Budaj. Komunistickou stranu zastupovali generální tajemník ÚV KSČ K. Urbánek, člen předsednictva a tajemník ÚV KSČ V. Mohorita, tiskový mluvčí ÚV KSČ J. Hora a pomocník tajemníka ÚV KSČ L. Žák.
Schůzka skončila v 10.15 hodin. Hlavním záměrem vedení KSČ, z jehož iniciativy se schůzka uskutečnila, bylo »dát impuls k jednání u `kulatého stolu' za účasti zástupců i ostatních politických stran NF«. Tiskový mluvčí ÚV KSČ J. Hora sdělil, že OF a VPN projevily s touto myšlenkou souhlas [378].
361 Na Úřadu předsednictva vlády ČSSR se od 10.40 do 10.53 konalo další kolo jednání předsedy vlády L. Adamce s delegací KC OF a KV VPN. Adamce doprovázeli první místopředseda vlády M. Čalfa, poradce předsedy vlády O. Krejčí a ústřední ředitel ČST M. Pavel. Delegaci KC OF a KV VPN tvořili V. Havel, P. Pithart, V. Ondruš, M. Kusý, J. Budaj, M. Kňažko, J. Čarnogurský, J. Křižan, M. Kocáb, A. Vondra a V. Hanzel.
Rokování předcházela návštěva zástupce iniciativy Most M. Kocába na Úřadu předsednictva vlády v 8 hodin, Kocáb na základě ujednání z 5. prosince předložil předsedovi vlády dopis KC OF a KV VPN s personálními návrhy na složení federální vlády [357, 358]. Adamec převzal návrhy s tím, že je druhý den předloží ve 14 hodin ústřednímu výboru Národní fronty a bude o nich rovněž informovat prezidenta republiky. Poté se znovu setká s delegací OF a VPN, avšak s personálním obsazením vlády seznámí Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu ještě před jejím vyhlášením.
Havel zdůraznil, že generální tajemník ÚV KSČ K. Urbánek označil návrhy OF a VPN na doplnění vlády za »spíše skromné«, v žádném případě však za »provokativní«, »drzé« nebo »ultimativní«. Delegace KC OF a KV VPN přislíbila, že do zítřejšího odpoledne předloží návrhy dalších případných kandidátů na doplnění vlády ČSSR.
362 Od 10 hodin zasedala ve Špalíčku akční skupina KC OF, která se v 11.30 - po návratu delegace KC OF a KV VPN z jednání s předsedou vlády L. Adamcem - proměnila v rozšířený krizový štáb KC OF. Diskutující: V. Havel, R. Palouš, P. Pithart, M. Kocáb, V. Hanzel, J. Budaj, P. Rychetský, P. Miller, Z. Jičínský, R. Battěk, J. Křižan, P. Oslzlý, P. Kučera, J. Čarnogurský, A. Vondra, Š. Pánek, J. Urban, L. Lis, V. Klaus, J. Kantůrek, M. Kňažko, E. Kriseová, J. Dienstbier [...]
Rozšířený krizový štáb se zabýval analýzou dopoledních jednání s generálním tajemníkem ÚV KSČ K. Urbánkem [360] a předsedou vlády L. Adamcem [361], o nichž informovali V. Havel, P. Pithart, M. Kocáb a J. Budaj. Poté rokoval o charakteru a složení federální vlády a reálných kombinacích při obsazování míst prezidenta republiky a předsedy federální vlády. Jičínský formuloval stanovisko, v němž se vyslovil proti tomu, aby OF a VPN »na sebe vzaly plnou odpovědnost za vládu«, měly by na ní participovat pouze menší měrou. »Já si myslím, že v této souvislosti nemůžeme mít v brzké době naši vládu, ale musíme chtít takovou vládu, která je s to zabezpečit v nějaké podobě - pokud možno co nejklidnějším způsobem - přechod k systému, který vzejde ze svobodných voleb.« Z toho důvodu by mělo křeslo předsedy federální vlády rozhodně zůstat komunistické straně. Jičínský se vyslovil proti neodpovědné eskalaci požadavků.
S jeho názorem polemizovali Havel a Pithart. Havel namítl, že odborníci vedení V. Komárkem, kteří připravují scénář ekonomické reformy a budou rozhodující složkou vlády, nejsou ochotni vstoupit do vlády vedené Adamcem. Vyslovil se tedy proti tomu, aby Adamec setrvával ve funkci předsedy vlády až do voleb. Pithart zdůraznil, že požadavek, aby ve federální vládě obsadili polovinu míst nestraníci, není již v této chvíli politickou eskalací, ale minimem, na němž opozice musí trvat. Budaj a Kocáb varovali před vytvořením tandemu Adamec (premiér) - Dubček (prezident), který by pacifikoval revoluční situaci a znamenal reformněkomunistickou orientaci společnosti a státu. Rozšířený krizový štáb poté připravil komuniké na odpolední tiskovou konferenci [376].
363 V Bratislavě se konala 18. schůze SNR. Předseda SNR R. Schuster konstatoval, že z 22 členů předsednictva SNR bylo 20 členů KSČ, 1 člen Strany slovenskej obrody a 1 Strany slobody. Na základě výsledků jednání s poslaneckými kluby všech tří politických stran a s poslanci SNR bez politické příslušnosti doporučil změnit dosavadní složení předsednictva SNR tak, aby mělo 8 poslanců KSČ, 3 poslance Strany slovenskej obrody, 3 poslance Strany slobody a 7 poslanců bezpartijních. Do funkcí místopředsedů zvolila SNR Kazimíra Nagye (KSČ), Jána Majera (SSO), Jozefa Širotňáka (SSl) a Janku Blažejovou (bezpartijní). Členy předsednictva zvolila poslance Rudolfa Schustra (KSČ), Pavla Adamčíka (KSČ), Vladimíra Mináče (KSČ), Jána Bruncka (KSČ), Annu Rybnikárovou (KSČ), Jaroslava Švihoríka (SSO), Emila Kucharovice (SSl), Vieru Lehotskou (bezpartijní), Esteru Kusyovou (bezpartijní), Daniela Zábojníka (bezpartijní) a Ondreje Kolačkovského (bezpartijní). SNR zvolila též nové předsedy výborů.
364 Ministr zahraničních věcí J. Johanes jmenoval svého náměstka Evžena Vacka vedoucím skupiny československých expertů na jednání se SSSR v záležitosti »dočasného pobytu sovětských vojsk na území ČSSR«.
365 Bývalý generální tajemník ÚV KSČ M. Jakeš poskytl ČTK prohlášení, v němž »plně odmítl« politickou odpovědnost za policejní zákrok dne 17. listopadu 1989 [423].
366 Mluvčí ministerstva národní obrany S. Pohořal informoval o změnách, které se v souvislosti se zrušením článku 4 Ústavy dotýkají ČSLA. Ministr národní obrany vydal 5. prosince 1989 rozkaz č. 28, kterým nařídil upravit příslušné vojenské řády a předpisy. Pohořal sdělil, že bývalý ministr národní obrany M. Václavík zůstal v souladu s platnými předpisy nadále v ČSLA.
367 Na základě výsledků jednání československé delegace ve Vatikánu ve dnech 14.-16. listopadu 1989 a žádosti kardinála Tomáška o urychlené obsazení biskupského stolce Královéhradecké diecéze pověřil místopředseda vlády ČSSR J. Hromádka československý zastupitelský úřad v Římě operativním jednáním s Vatikánem o této záležitosti.
368 Předsednictvo a sekretariát ÚV KSS na svém mimořádném zasedání odstoupilo. Funkce prvního tajemníka ÚV KSS se vzdal I. Janák; na jeho místo byl zvolen Pavol Bolvanský. Mimořádný sjezd strany byl svolán na 17. prosince 1989.
369 Ústřední ředitel ČST M. Pavel pokračoval v jednání s představiteli politických složek o založení Politické programové rady ČST. Setkal se s předsedou ČSL J. Bartončíkem [326].
370 Na mimořádném zasedání odstoupilo prezidium ČSAV. Nově zvolený vrcholný orgán ČSAV byl složen z jedenácti osob bez stranické příslušnosti a z osmi členů KSČ. Prezidium mělo být doplněno o dalších šest členů ze SAV.
371 Federální ministerstvo zahraničních věcí tlumočilo rakouské vládě návrh na uzavření dohody o všeobecném zrušení vízové povinnosti pro občany Československa a Rakouska.
372 Přípravný výbor nové Československé strany zemědělské dokončil návrhy stanov, programového prohlášení a organizačního postupu vzniku základních organizací; ustavující sjezd strany byl svolán na 13. ledna 1990 [288].
373 Tiskový mluvčí ÚRO J. Štěpánek seznámil novináře s dokumentem »Návrh akčního programu obrozeného ROH«.
374 KV VPN uspořádal happening Vlak nežnej revolúcie: Bratislava-Košice a späť. Vlak zastavoval ve slovenských městech, kde jeho posádka - studenti, umělci a další aktivisté VPN - rozdávali propagační materiály a vysvětlovali cíle revoluce.
375 Celostátní koordinační stavkový výbor studentů vysokých škol a Sdružení stávkových výborů průmyslových podniků a ostatních organizací se usnesly na vzájemné spolupráci s cílem zajistit »vyšší úroveň výměny informací a společnou obranu proti všem druhům násilí a represe«.
376 Za řízení tiskového mluvčího KC OF J. Dienstbiera začala ve 13.30 tisková konference KC OF a KV VPN. Za KV VPN se zúčastnil M. Kňažko. Společné komuniké o dopoledních jednáních spojené delegace přečetl V. Havel. Poté seznámil J. Dienstbier novináře s požadavkem obou hnutí na okamžité odvolání generálního prokurátora ČSSR Jána Pješčaka [416] a generálního prokurátora ČSR Jaroslava Krupauera [517] a přečetl prohlášení KC OF a KV VPN adresované prezidentu republiky, předsednictvu FS a předsednictvu ČNR, v němž jsou vyjádřeny obavy z možné ústavní krize, jíž je nutno předejít sestavením federální vlády, vyhovující potřebám veřejnosti nejen složením, ale i programovým zaměřením. Dále Dienstbier informoval o existenci vojenských fór a legalizaci Lidových novin.
377 Po skončení tiskové konference se k jednání rozšířeného krizového štábu [362] připojili její účastníci. Diskutující: V. Havel, P. Oslzlý, P. Miller, J. Budaj, Z. Jičínský, P. Kučera, A. Vondra, P. Rychetský, M. Kňažko, J. Čarnogurský, M. Kusý, V. Ondruš, P. Pithart, V. Hanzel, E. Kriseová, R. Palouš, S. Milota, J. Dienstbier [...]
P. Oslzlý seznámil s výsledky improvizovaného průzkumu veřejného mínění. Na otázku, kdo by se měl stát prezidentem republiky po odstoupení G. Husáka, odpovědělo 30 tisíc občanů. Z nich 25 915 nevědělo (86,3 %); 3381 podpořilo A. Dubčeka (přes 11 %), 2356 V. Komárka (7,85 %), 419 L. Adamce (1,39 %), 303 V. Havla (1,01 %) a 302 Č. Císaře (1 %). Většina přítomných členů rozšířeného krizového štábu se shodla, že rozhodující je drtivá většina (téměř 90 %) nerozhodnutých; proto je možné v případě zahájení intenzivní volební kampaně prosadit vlastního kandidáta. Budaj se jménem VPN postavil proti nominaci A. Dubčeka. S tímto názorem projevil zásadní nesouhlas Jičínský, který poukázal na výsledky průzkumu a dodal, že většina lidí z venkovských oblastí si přeje právě Dubčeka. Společně s P. Kučerou a P. Rychetským navrhl, aby byla učiněna neveřejná dohoda, v níž se A. Dubček zaváže, že ve funkci prezidenta setrvá pouze do svobodných voleb.
Diskuse o prezidentovi byla odložena na zítřek poté, co V. Havel připomenul, že je nutné zabývat se nyní otázkou složení federální vlády. Rozšířený krizový štáb se soustředil na vytvoření přehledu personálních požadavků OF a VPN pro federální vládu, který měl posloužit jako podklad pro vypracování zpřesněného a rozsáhlejšího dopisu předsedovi vlády Adamcovi. Zástupci obou hnutí se dohodli, že dopis připraví krizový štáb KC OF v odpoledních a večerních hodinách. Kolem půlnoci telefonicky sdělí zástupce VPN definitivní stanovisko slovenské opozice k federální vládě, podle něhož bude dopis upraven [383].
378 V 15 hodin předal pomocník tajemníka ÚV KSČ V. Mohority L. Žák rozšířenému krizovému štábu KC OF návrh vedení komunistické strany na uspořádání rozhovoru představitelů politických sil Československa u »kulatého stolu«, které na dopoledním jednání s delegací KC OF a KV VPN inicioval generální tajemník K. Urbánek [360]. Návrh předpokládal, že rozhovoru u »kulatého stolu« se zúčastní zástupci OF, VPN, KSČ a všech stran NF (ČSS, ČSL, SSO, SSl). Představitelé OF a VPN tuto variantu odmítli a sdělili, že v úvahu přichází pouze dvoustranný rozhovor mezi OF, VPN a KSČ, přičemž za každou stranu se účastní 6 osob.
379 Po 15. hodině odcestovali představitelé KV VPN zpět do Bratislavy a krizový štáb KC OF se po krátké přestávce věnoval vypracování nové verze dopisu L. Adamcovi. (Paralelně s krizovým štábem jednala od 15.15 akční skupina KC OF.) V krizovém štábu diskutovali: V. Havel, V. Hanzel, J. Křižan, A. Vondra, P. Pithart, V. Klaus, P. Miller, E. Kriseová, M. Kocáb, J. Bok, M. Pajerová, V. Šilhán, P. Oslzlý [...]
V. Havel sdělil, že nové návrhy na složení federální vlády musí být »daleko smělejší, než byly ty noční«, neboť se »cítíme být silnější a dáváme silnější návrhy«. Zdůraznil, že federální vláda »nebude koalice nás s nimi, ale začátek jakéhosi procesu, na jehož konci by měla být naše vláda«. Havel dále připomněl, že je také nutné vytvořit tlak na premiéra F. Pitru, aby provedl další změny v české vládě. M. Kocáb a A. Vondra přerušili jednání zprávou o Adamcově projevu, který právě vysílala televize [380]. Kocáb vyjádřil domněnku, že Adamcova prestiž tímto projevem opět vzrostla: »On vypadal jako seriózně, že to chce zachránit, ale že musí mít na to podmínky, a bylo to šikovně formulované.«
380 V 19 hodin vystoupil v rozhlasu a televizi předseda vlády L. Adamec s projevem, v němž mj. uvedl: »Nemohu souhlasit s jednáním v časové tísni, být neustále pod tlakem uspěchaných termínů, stávek, demonstrací. Proč o tom mluvím tak podrobně? Především proto, že jsem občanům slíbil zabránit hospodářskému rozvratu. To chci splnit. Veřejně však musím říci, že k tomu nemám potřebné podmínky. Jeden den se hovoří o odchodu dvou lidí, za týden o změně poloviny, brzy třeba celé vlády. To je samozřejmě možné. Ptám se však těch, kteří takové návrhy předkládají, zda tím chtějí dosáhnout stability nebo rozvratu národního hospodářství, demokracie v rámci právního řádu nebo bezvládí a anarchie? A to je také jeden z hlavních důvodů, proč celá řada schopných a kvalifikovaných lidí odmítá přijmout nabízené členství ve vládě.«
381 Po 20.30 se na rokování krizového štábu [379] dostavil ředitel Prognostického ústavu ČSAV V. Komárek. Havel jej seznámil se změnami v politické strategii OF a VPN a požádal ho, aby se za OF zúčastnil plánované televizní debaty s představiteli vedení KSČ. K politické strategii Havel mj. uvedl: »Ten dopis je založen na té koncepci, že mu dáváme jisté návrhy do té jeho nejnovější vlády, zcela konkrétní, s osobami a jejich charakteristikami. S tím, že z našeho hlediska to je - a to mu tam je v některých bodech naznačeno, a v některých nikoliv -, že tam dáváme jakési předsunuté hlídky potenciální lepší budoucí vlády, ne Adamcovy. (...) V tuto chvíli se necítíme zralí na to, abychom kompletně vzali věc vlády do svých rukou, chceme jakousi kontinuitu a chceme podržet toho Adamce na chvíli, nebo nepodržet, to nevím, ale chceme zatím tu vládu obeslat předsunutými hlídkami, které tam budou vytvářet půdu pro ty, kteří tam dále nastoupí v nějaké celkově lepší vládě.«
V. Komárek přislíbil účast v televizní debatě a podpořil strategii postupného přebírání moci. Avšak společně s V. Klausem se vyslovil proti tomu, aby dopis L. Adamcovi obsahoval ostře formulovanou pasáž, že v případě Adamcovy demise se předsedou vlády stane první místopředseda J. Čarnogurský: »Pokud byste se znovu rozhodl navrhnout prezidentu republiky, aby vládu sestavil někdo jiný než Vy, doporučujeme Vám právě jeho. Výhodou jeho jmenování prvním místopředsedou by bylo, že budete mít po svém boku člověka schopného zachovat kontinuitu vládní moci i v případě, že se rozhodnete pro demisi později.« Tato pasáž byla přes počáteční nesouhlas V. Havla nakonec vzhledem k většinovému mínění vypuštěna. V této souvislosti upozornil Komárek na trvající nebezpečí záměrného vyvolání ústavní krize a následného vyhlášení stanného práva: »A tady mu to samozřejmě dává možnost, kdyby teď byli připraveni na vyvolání té krize, no tak samozřejmě ten dopis mu dává možnost, protože říká: oni už mi rovnou říkají, Čarnogurský bude místo vás, když dáte demisi! Čili, teď už jdem proti sobě.«
382 Druhý dopis předsedovi vlády dokončil krizový štáb [379, 381] před půlnocí. OF a VPN v něm doporučily J. Čarnogurského do funkce jednoho z prvních místopředsedů a do funkcí dalších místopředsedů po jednom představiteli ČSS a ČSL, jejichž působení by »demonstrovalo kontinuitu nové struktury s dosavadní koncepcí Národní fronty«. Dále doporučily V. Dlouhého do funkce místopředsedy orientovaného na ekonomickou sféru a M. Kusého do funkce místopředsedy orientovaného na problematiku politického systému, legislativy a mocenských nástrojů státu. »Takto utvořený `kabinet' (jako vláda v užším slova smyslu) by srozumitelně naznačoval, že se koncepce vlády přizpůsobuje dnešní realitě.« Do funkce ministra zahraničních věcí navrhly J. Dienstbiera, do funkce ministra financí V. Klause, do funkce ministra práce a sociálních věcí P. Millera a do funkce ministra vlády orientovaného na problematiku národností G. Popelye. V budově KC OF zůstal P. Pithart s úkolem dokončit formální práce na úpravě dopisu a připravit jej k odeslání.
|