|
. 1989, 9. červen, Praha. ─ Dopis kardinála Františka Tomáška prezidentu republiky Gustávu Husákovi se stanoviskem katolické církve k připravované československé ústavě. Vážený pane prezidente, katolická církev v Československu sleduje se zájmem současnou diskusi o nápravě společenských vztahů v naší republice. Změnu dosavadního stavu i pomocí zákonů považujeme za užitečnou a potřebnou; chceme doufat, že nebude jen formální. Při určování jejího obsahu by bylo neblahé vůbec nedbat zásad křesťanské etiky, ověřených dvěma tisíciletími evropského kulturního vývoje. Z řad věřících mi byla tlumočena nespokojenost nad tím, že se nová ústava a další zákony připravují bez dostatečného informování občanů, kteří nemají při jejich tvorbě možnost uplatnit své názory řádným způsobem a včas. Jsem toho času jediným diecézním biskupem v ČSR. V minulém roce mi více než 600 000 věřících občanů z Čech, Moravy a Slovenska svými podpisy pod petici s 31 body projevilo důvěru, která zavazuje. Tyto a další okolnosti mi poskytují oprávnění mluvit za katolické věřící. Proto Vám předkládám z katolického lidu vzešlé Stanovisko katolické církve k připravované ústavě ČSSR 1. Katolický postoj ke státu je zásadně kladný, proto odmítáme anarchistické utopie. Úlohu státní moci vidíme ve službě občanům, proto odmítáme totalitní koncepce. Za přijatelnou považujeme každou formu vlády, schopnou zajišťovat společné dobro všech občanů bez zákonné i faktické diskriminace všeho druhu. V současnosti splňuje nároky na spravedlivé státní zřízení relativně nejlépe demokracie, když přednostně zajišťuje svobodu a důstojnost lidské osoby při souběžné péči o sociálně slabé občany. 2. Pro věřící občany je nepřijatelné ustanovení dosud platné ústavy, že veškerá kulturní politika, rozvoj vzdělání, výchova a vyučování jsou vedeny v duchu marxismu-leninismu, tj. materialistického a ateistického světového názoru. To je v příkrém rozporu s mezinárodními pakty, které požadují svobodu rodičů uskutečňovat náboženskou a mravní výchovu svých dětí podle vlastního přesvědčení. 3. V ústavě je třeba výslovně a jednoznačně stanovit a) právo každého občana žít podle své víry a veřejně ji vyznávat b) právo církví a obdobných náboženských sdružení existovat a působit svobodně podle vlastních řádů. Také toto je opřeno o mezinárodní závazky přijaté naším státem. Pane prezidente, prosím, abyste z moci své vrcholné ústavní funkce zajistil vážné přijetí tohoto Stanoviska v příslušných grémiích. Zvolil jsem tuto cestu proto, že v Komisi pro přípravu nové ústavy ani v jiných státních a společenských orgánech nejsou skutečně legitimní zástupci katolíků. Prosím, abyste tuto iniciativu chápal ve světle upřímného úsilí o dialog s představiteli státní moci, jak jsem jej nabídl v dopise z 23. dubna 1988 panu předsedovi vlády i v dalších podáních. Při této příležitosti ujišťuji, že mně i katolickým věřícím jde o prospěch našich národů a celé naší společnosti. Vzhledem k závažnosti věci považuji za svou povinnost seznámit s tímto dopisem katolickou veřejnost. S projevem úcty František kardinál Tomášek arcibiskup pražský SÚA - Archiv ÚV KSČ, PÚV KSČ... - xerokopie strojopisu, 2 s. |
