Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
The following documents and texts show the scope of civil society during the last three years of the communist regime in Czechoslovakia. They have been selected to illustrate the main trends and personalities of anti-totalitarian resistance. The selection, admittedly somewhat one-sided, includes texts of well-known, most distinctive opposition groups, movements, and individuals. All documents were published as a working paper for the international conference “The Democratic Revolution in Czechoslovakia: Its Preconditions, Course and Immediate Aftermath” held in Prague on 14-16 October, 1999. See Hlasy občanské společnosti 1987–1989. Výběr z textů a dokumentů. Ed. Jiří Suk, Milena Janišová, Vilém Prečan (Praha, Československé dokumentační středisko a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1999, 111 pp).
.

1989, říjen/listopad, Praha. ─ Koncept prohlášení o ustavení koordinačního výboru československé politické opozice.

Zakládající prohlášení koordinačního výboru čs. politické opozice

Zástupci níže uvedených nezávislých občanských aktivit posoudili současnou vnitropolitickou situaci v Československu a shodli se na zjištění, že zatímco vývoj v ostatních socialistických zemích směřuje k uskutečňování lidských práv a k vytváření základů demokratického státního zřízení, vývoj v ČSSR postupuje opačně: k posilování autoritativního, svou podstatou neostalinského státu. Vědomy si nepochybné skutečnosti, že tento stav a vývoj jsou v příkrém rozporu s životními zájmy národů ČSSR, dospěly zúčastněné občanské aktivity k rozhodnutí sjednotit svůj postup tak, aby bylo dosaženo přeměny současného autoritativního československého státu v pluralitní demokratický stát s prosperujícím tržním hospodářstvím, spravedlivou sociální politikou a zabezpečenými občanskými svobodami. Za tím účelem ustavují

koordinační výbor československé politické opozice

K ... listopadu 1989 jsou v koordinačním výboru československé opozice zastoupeny: Československá demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu a Obroda, klub za socialistickou přestavbu. Výbor je otevřen dalším společenským a politickým uskupením.

Členství v koordinačním výboru bylo rovněž nabídnuto dvěma zakládajícím mluvčím Charty 77 prof. dr. Jiřímu Hájkovi a Václavu Havlovi.

Koordinační výbor československé politické opozice hodlá pravidelně konzultovat koncepci své činnosti s kulatým stolem opozice, sdružujícím všechny nezávislé skupiny. Chce však také spolupracovat s jednotlivci i aktivitami v oficiálních institucích a strukturách, pokud tyto aktivity a jednotlivci budou mít o takovou spolupráci zájem.

Koordinační výbor bude usilovat o to, aby se v době co nejkratší ustavil reprezentativní Národní a občanský výbor, sdružující zástupce všech vrstev obyvatelstva, schopný formulovat, obhajovat a prosazovat jejich zájmy.

S tímto záměrem začneme sdružovat dobrovolné odborné týmy a požádáme Národní a občanský výbor, aby ve spolupráci s nimi sestavil soubor návrhů směřujících k řešení hluboké krize naší společnosti.

V politické oblasti půjde o návrhy ústavněprávních a politických reforem, které mají zajistit přechod ČSSR k pluralitnímu demokratickému státu. S nimi bude souviset práce na kvalifikovaných návrzích pro vyvedení země z hospodářské krize a přechod k tržnímu hospodářství, v němž různé druhy vlastnictví vystřídají nynější direktivní řízení a centrální plánování.

Tato práce na řešení aktuálních otázek země se nemůže vyhnout jak otázce odstranění hlavních škod na životním prostředí, pro ozdravění znečištěného vzduchu, vody a potravin, tak zlepšení katastrofálního stavu československého zdravotnictví. Posléze, ale nikoli na posledním místě se bude třeba zabývat konkrétními opatřeními pro ochranu životní úrovně a sociálních práv pracujících lidí v současném období.

Všechna tato práce je před námi. Bezprostředním počátkem činnosti našeho výboru bude příprava závažného podání nejvyšším státním orgánům. Toto podání bude požadovat zásadní změnu v postupu prací na návrhu ústavy, a to tak, aby tento postup zajistil, že půjde o ústavu skutečně demokratickou, a přijetí mimořádných zákonů o základních občanských právech. V duchu mezinárodních závazků ČSSR mají tyto zákony až do přijetí nové ústavy zajistit svobodu projevu, náboženství, sdružování, shromažďování a cestování.

Hlušičková, Růžena - Císařovská, Blanka: Hnutí za občanskou svobodu. Sborník dokumentů. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Maxdorf, Praha 1994, s. 241-243.

 
tobacamptobacamp
tobacamp