Perspektivy OF
Josef Vavroušek, 2.12.1989

Považuji za nezbytné co nejdříve reagovat na desítky připomínek členů OF ze všech částí republiky a přesněji definovat perspektivy OF na příští rok.Základem dalších úvah je definice OF uvedená v prohlášení
Co jsme: vnitřní organizace OF (28.11.1989): »OF je spontáně vzniklé hnutí občanů, které spojuje snaha o hledání pozitivních východisek z dnešní krizové situace naší společnosti. Z tohoto hnutí není vyloučen nikdo, kdo souhlasí s programovými zásadami OF ze dne 26.11.1989«.

Tato definice umožňuje činnost OF ve třech základních variantách:

A. OF jako dočasné seskupení občanů nejrůznějších politických orientací, které ukončí svoji činnost 2-6 týdnů před svobodnými volbami.

a) Přednosti: plný soulad s prohlášením řady představitelů OF; minimální organizační a jiné nároky na koordinační centrum OF.

b) Nedostatky: demoralizace a matení mnoha členů OF, zvláště mimo Prahu: toto pojetí OF neposkytuje žádnou přijatelnou perspektivu politické angažovanosti; zpochybnění významu úsilí o vytvoření programu OF: bez podrobnějšího programu OF brzy ztratí řadu svých členů; obtíže při vytváření organizační struktury OF, která je nezbytná jak pro jeho efektivní fungování, tak pro jednání s jinými organizacemi; rozpor mezi proklamovanými a skutečnými činnostmi OF. Uvedené negativní důsledky pojetí [varianty] A oslabují nejen OF, ale celé úsilí o zásadní změny v naší společnosti do té míry, že mohou ohrozit i bezprostřední cíl – garanci svobodných voleb. Potenciální přednosti takto chápaného OF nemohou uvedené nedostatky ani částečně vyvážit.

B. OF jako koalice různých (nekomunistických) politických proudů vstupujících do voleb se společnou kandidátkou, příp. s uvedením politické příslušnosti jednotlivých kandidátů; tato koalice by po volbách zanikla.

a) Přednosti: potenciální sblížení různých (nekomunistických) politických stran usnadňující jejich spolupráci před volbami i v následujícím období; vytvoření účinnější politické síly proti organizačně nejlépe připravené
KSČ.

b) Nedostatky: časově limitovaná perspektiva činnosti pro ty občany, kteří chtějí být politicky aktivní, ale kterým nebude vyhovovat žádná z politických stran vstupujících do voleb; obtíže při vytváření společného volebního programu do voleb a hledání vhodných kandidátů; nebezpečí nedemokratického výběru kandidátů do společné kandidátky.

Varianta B by pravděpodobně - v porovnání s variantou A - vytvořila podstatně silnější postavení nekomunistických sil ve volbách, zásadní nedostatky této varianty by však jen zmírnila.

C. OF jako dlouhodobě orientované politické hnutí, ze kterého by se v předvolebním období odloučily politické strany přistupující k volbám samostatně. Toto hnutí by mohlo být organizováno buď formou klasické politické strany (C1), nebo formou politické strany bez pevného členství, s minimálním aparátem a převažující horizontální strukturou založenou na autonomně fungujících místních jednotkách (C2).

a) Přednosti:
možnost vytvoření konkrétního vnitřně nerozporného programu OF jako základu volební kampaně; organizovaná politická činnost těch občanů, kteří nechtějí být členy žádné z »klasických« politických stran; podpora samosprávného hnutí na místní, republikové i celostátní úrovni jako významného demokratického mechanismu doplňujícího tradiční pluralitní
demokracii.

b) Nedostatky:
malé zkušenosti s tímto typem politického hnutí; rozpor s dřívějšími stanovisky prosazujícími časovou limitovanost existence OF.

Varianta C by mohla podstatně posílit pozice nekomunistických sil ve volbách, rozšířit spektrum politické činnosti občanů a předejít rozčarování velkého počtu těch, kteří se k OF přihlásili. Rozpor s dříve publikovanými názory lze vysvětlit vývojem situace a požadavky členů OF. Variantu A považuji za zcela nepřijatelnou. Domnívám se, že by předložené (příp. ještě další) varianty možného pojetí OF měly být předmětem veřejné diskuse, příp. doprovázené anketním šetřením. Osobně považuji za nejvhodnější variantu C2.