.
1989, 4. prosinec, 14.00 hod., Praha. - Návrh stanoviska Občanského fóra ke způsobu odchodu sovětských vojsk z území Československa.
Návrh stanoviska Občanského fóra k jednáním o dočasném pobytu sovětských vojsk v ČSSR Nová federální vláda v prohlášení z 3.12.1989 konstatuje správně, že vstup vojsk do ČSSR v srpnu 1968 byl v rozporu s mezinárodním právem, ale nevyvozuje z toho patřičné závěry, naopak, dopouští se chyby. Ta spočívá v tom, že vláda předpokládá další jednání o smlouvě o dočasném pobytu sovětských vojsk z října 1969, přičemž v jejím prohlášení je formulace, že »otázka odchodu sovětských vojsk musí být řešena i v souladu s postupem celoevropského odzbrojovacího procesu«. Jednáním byl pověřen ministr zahraničí Johanes. 1. Jestliže byl vstup vojsk porušením mezinárodního práva, pak následující smlouvy ze vstupu vyplývající byly sjednány pod nátlakem a jsou tudíž neplatné. (Týká se i tzv. moskevského protokolu.) 2. Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk na území ČSSR je tudíž neplatná a nelze na jejím základě dále o ničem vyjednávat. Sovětské vojsko na našem území je vojskem okupačním, nikoliv kontingentem určeným k obraně hranic socialistického společenství. 3. Jediným důsledkem těchto skutečností musí být okamžité stažení těchto vojsk, jakmile i sovětská strana vyhlásí nezákonnost vstupu vojsk do ČSSR v roce 1968. 4. Poznámka, že pobyt sovětských vojsk na našem území je nutno posuzovat v souladu s postupem celoevropského odzbrojovacího procesu, je přiznáním, že tento kontingent je zahrnut do celkového počtu sovětských vojsk v Evropě, o jehož snížení se jedná ve Vídni, a že SSSR nemá zájem na oslabení své vyjednávací pozice tím, že by sovětské jednotky v ČSSR byly z tohoto počtu vyjmuty. Lze proto očekávat, že jednání ministra Johanese v této věci povede k pokusu sjednat novou smlouvu, která by přítomnost sovětských vojsk v ČSSR postavila na jiný právní základ. To je ovšem pro československý lid a OF nepřijatelné, neboť vyjednávání o podobné mezistátní smlouvě za situace, že na území jedné strany jsou rozmístěny okupační jednotky druhé strany, zpochybňuje rovnoprávnost obou stran za jednacím stolem. Kromě toho eventuální sjednání nové smlouvy o pobytu sovětských vojsk na území ČSSR, aniž původní kontingent, charakterem okupační, opustil naše území, by znehodnotilo původní odsouzení vstupu vojsk z roku 1968 jako aktu v rozporu s mezinárodním právem. Pro OF je přijatelné jediné řešení: 1. Vojska, která dokázala obsadit ČSSR během jediného dne, opustí ČSSR během jednoho týdne ode dne, kdy sovětská vláda odsoudí vstup vojsk v roce 1968. 2. Teprve poté, až sovětské jednotky opustí čs. území a předají všechny užívané objekty československého státu, by mohlo být eventuálně zahájeno jednání o pobytu omezeného kontingentu sovětských jednotek na území ČSSR, a to s výslovným konstatováním, že Československá armáda nestačí k obraně československých hranic sama. To by ovšem muselo být detailně zdůvodněno. V případě, že tyto požadavky OF nebudou splněny, OF podnikne příslušné kroky k tomu, aby zúčastněné státy na vídeňských jednáních o snížení stavu vojsk a výzbroje ve střední Evropě nebraly v úvahu sovětské jednotky rozmístěné na československém území. Jakákoliv smlouva nebo dohoda, která tyto jednotky zahrne do sjednaných smluvních závazků, bude logicky uznáním tzv. Brežněvovy doktríny a sankcionováním vstupu sovětských vojsk do ČSSR v srpnu 1968. Pro OF je tato otázka zásadní. Vyplývá z toho další požadavek OF, který bude předložen federální vládě: 1. OF žádá federální vládu, aby nesjednávala žádné mezistátní a mezinárodní smlouvy a dohody, které podléhají ratifikaci parlamentu, dokud tento parlament nebude zvolen v příštích svobodných volbách. 2. OF se vrací ke svému požadavku na výměnu ministra zahraniční Johanese, který nedává záruku, že je schopen a připraven obhajovat v zahraniční politice zájmy našeho státu.
V Praze 4.12.1989, 14.00
|