Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)简体中文
The following documents and texts show the scope of civil society during the last three years of the communist regime in Czechoslovakia. They have been selected to illustrate the main trends and personalities of anti-totalitarian resistance. The selection, admittedly somewhat one-sided, includes texts of well-known, most distinctive opposition groups, movements, and individuals. All documents were published as a working paper for the international conference “The Democratic Revolution in Czechoslovakia: Its Preconditions, Course and Immediate Aftermath” held in Prague on 14-16 October, 1999. See Hlasy občanské společnosti 1987–1989. Výběr z textů a dokumentů. Ed. Jiří Suk, Milena Janišová, Vilém Prečan (Praha, Československé dokumentační středisko a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1999, 111 pp).
.

1989, 27. srpen, Praha. ─ Společné prohlášení Hnutí za občanskou svobodu, Demokratické iniciativy a Sdružení T. G. Masaryka k událostem 21. srpna, vyzývající k jednotnému postupu nezávislých občanských iniciativ v následujícím období.

Prohlášení k událostem 21. srpna

Výročí 21. srpna je za námi. Provázely ho vskutku dramatické okolnosti. Po celé týdny se v oficiálních sdělovacích prostředcích živila psychóza strachu, vyhrožování a zastrašování. Státní moc se netajila nebývalými přípravami, které měly znemožnit občanský protest. Do Prahy a jejího okolí byly soustředěny značné policejní síly. Součástí těchto opatření bylo úsilí ochromit činnost nezávislých aktivit. Stovky jejich členů a stoupenců byly izolovány ve svých bytech nebo přímo v celách předběžného zadržení.

Nezávislé občanské hnutí se ocitlo v obtížné situaci. Nemohlo však ustoupit od svého zákonného práva vyjádřit svůj postoj. Charta 77 a většina občanských iniciativ tak učinila. Hnutí za občanskou svobodu, Demokratická iniciativa a Sdružení T. G. Masaryka vyzvaly své členy a stoupence k účasti na pokojném a nekonfrontačním protestu.

Ukázalo se, že takto pojatý protest byl v souladu s postoji široké občanské veřejnosti. Průběh 21. srpna ovlivnila veřejně manifestovaná solidarita demokratů z Maďarska, Polska, Itálie, Holandska i dalších zemí, která u polských a maďarských přátel symbolizovala odsouzení vpádu armád jejich zemí do Československa v srpnu 1968. Letošní výročí srpnové intervence si připomenuli občané nejen v Praze, ale i v Brně, Bratislavě, Karlových Varech, Ostravě, Plzni, Olomouci a dalších městech republiky.

Zásah policejních sil, jehož součástí bylo masové zatýkání a internace, byl, obzvlášť v jednotlivých případech, brutální a nezákonný. Nicméně se nepotvrdily pověsti o přípravách jakési výsledné konfrontace s nezávislými hnutími a politickou opozicí.

Lze očekávat, že po jednadvacátém srpnu vstoupí zápas o vytvoření demokratické pluralitní společnosti do nové fáze. V této etapě společenského vývoje bude mít rozhodující význam jednota nezávislých iniciativ. Jejich další společný postup by měl odpovídat požadavkům a přáním občanské veřejnosti. Její kritický postoj a nespokojenost s celkovou společenskou situací, zejména s trvalým hospodářským poklesem i ohrožením sociálních jistot, by měly především také ovlivnit další politické rozhodování vládnoucí moci.

Za Hnutí za občanskou svobodu Rudolf Battěk, Tomáš Hradílek, Ladislav Lis, Jaroslav Šabata, Jan Štern,

za Demokratickou iniciativu Emanuel Mandler, Bohumil Doležal, Karel Štindl,

za Sdružení T. G. Masaryka František Podaný.

ÚSD, sb. HOS, RB ─ xerografická kopie strojopisu, 1 s.

 
tobacamptobacamp
tobacamp